Čtu v dubnu

Další měsíc za námi, to jako fakt? Není to nějaké rychlé? Všichni se těší na jaro a ono je během pár dní zase pryč. Magnolie u nás v ulici rozkvetly a opadaly během jednoho týdne, šeříky s bídou dožijí začátku května a z všudypřítomných pampelišek už jsou zase „foukačky“. Tohle zrychlené tempo má svoje výhody, […]

Čtu v březnu

Březen za námi, tenhle měsíc mi proletěl mezi prsty jak pavučina. Než si ráno protřu oči, už je zase večer a já lezu s dětmi do peřin číst jim jejich pravidelných několik stránek. Snažím se nezapomínat i na sebe a tak má za sebou 5 knih. A můj komínek na duben už opět utěšeně roste. […]

Čtu v únoru

Asi budu muset číst trochu méně, za únor je to dalších 6 knih a pak z toho mám elaboráty dlouhé jak sněmovní projevy 🙂 Tenhle měsíc to byl dvakrát Hájíček (kdo by odolal), jedna detektivka horší kvality (příště poděkujem a vrátím), propagované Ohníčky všude kolem, jedno velrybářské dobrodružství a celá štace korunovaná skvělou Petrou Soukupovou. […]

Čtu v lednu

Se začátkem nového měsíce si sem jdu odložit svůj lednový čtenářský deník. A pro větší přehlednost jsem u všech starších knižních článků doplnila bodové hodnocení všech knížek. Pilná jsem, jen tím nejvyšším pětibodovým šetřím 🙂 Jiří Hájíček – Selský baroko V beletrii posledních let se najde jen málo knih, které by se zabývaly naší nedávnou minulostí, […]

Čtu v prosinci

Poslední měsíc v roce, poslední dočtená kniha, poslední kapitola roku 2017… Podle Goodreads je moje skóre 42 přečtených knih, a to vůbec není špatné. Kdybych k tomu započítala i knihy přečtené s dětmi, dostala bych se nejspíš ke stovce 🙂 Nový začátek, nový rok, nové knihy a první letošní knižní příspěvek retrospektivně věnovaný literárním příběhům […]

Čtu v listopadu

Než začne prosincové vánoční bláznovství, kterému se letos snad opět s úspěchem vyhnu, vložím si svůj pravidelný celoměsíční literární souhrn. A že se to tenhle měsíc zase povedlo 🙂 Třeba něco poslouží i jako vánoční inspirace. Elena Ferrante – Příběh těch, kteří odcházejí, a těch, kteří zůstanou Po zlatých šedesátých letech přišla jako drsné procitnutí […]

Čtu v říjnu

Musím se virtuálně poplácat po zádech, říjen se čtenářsky opravdu povedl. Samochvála sice smrdí, ale já tluču v prsa – mé předsevzetí přečíst alespoň jednu knihu měsíčně se mi i na mateřské stále daří, slíbenou normu bohatě překračuji a navíc stíhám i sledovat knižní novinky. Školkový režim u Éčka si sednul, Téčko si se mnou […]