Čtu v listopadu

Další pročtený měsíc sepsaný! Proti říjnu jsem měla alespoň šťastnou ruku a dočkala se velmi milých literárních zážitků a setkání. Alexej Sevruk – Evropanka: Historky z Polasí Spojení hluboké venkovské moudrosti, která už vymírá, a obrazů z ukrajinských dějin viděných zdola.Román od autora s ukrajinskými i českými kořeny zachycuje tříštivý, mihotavý a nejednoznačný obraz ukrajinské […]

Čtu v říjnu

Upřímně, v říjnu se mi čtenářsky příliš nedařilo. Jednak jsem toho moc nestihla, druhak průměrnou detektivku, průměrnou rádoby self help beletrii jedna báječná Delphine de Vigan nevyváží. Shari Lapena – Její konec Nový psychothriller Shari Lapeny odhalí další nebezpečné tajemství ukryté pod povrchem spořádané rodiny, a to znovu v příběhu plném stupňujícího se napětí a […]

Čtu v září

Delphine de Vigan – Ani později, ani jinde Pařížské metro je svět sám o sobě, denně v něm na sebe narážejí a míjejí se statisíce navzájem si cizích lidí, jejich osudy však bývají nejednou podobné. Mathilda, mladá vdova a matka tří dětí, vstupuje do tohoto podzemního bludiště s nadějí, že potká nějakou spřízněnou duši, možná […]

Čtu v srpnu

Anya von Bremzen – Kukuřice, komunismus a kaviár Anya von Bremzen vyrůstala v kolektivním moskevském bytě, kde osmnáct rodin sdílelo jednu kuchyň. Život v Sovětském svazu byl velmi absurdní, naivně veselý a melancholický – a pro její matku nakonec nesnesitelný. Když bylo Anye deset let, uprchly s matkou do Filadelfie. Bez zimních kabátů a bez […]

Čtu v červenci

Červenec je tu a jedeme dál! Kupodivu se mi v tenhle měsíc docela dařilo číst. A to většinou patří léto k těm nejslabším měsícům. Bethan Roberts – Můj policista 50. léta, Brighton. Tom učí Marion plavat, jemně ji ve vodě nadnáší ve stínu slavného městského mola a ona se do něho při tom zamiluje. Je […]

Čtu v červnu

Hurá, překlenula jsem další měsíc a máme tu červen! Měsíc čtení venku, s kávou i vínem, na hřišti i při čekání na děti na tréninku. Enjoy! Klára Vlasáková – Těla Ovdovělá šedesátnice Marie, která žije v nájmu a přivydělává si hlídáním dětí, vdává svou dospělou dceru Rózu. Ve chvíli, kdy ji po obřadu popřeje hodně […]

Čtu v květnu

Jarní měsíce jsou vždy čtenářsky trochu slabší. Jak je hezky a sluníčko tahá ven, čas na čtení už se mi hledá hůř. Tempo dvě knihy za měsíc je opravdu zoufalé, ale na druhou stranu aspoň nemusím vypisovat elaboráty 😀 Ema Labudová – Lada u ledu Sedmnáctiletá Lada trpí anorexií. Nějaký čas trvá, než si rodiče […]

Čtu v dubnu

Restíčky, zpožděníčka, nestíhačky… Moje druhé jméno 😀 Ale když venku se děje svět, komu by se chtělo sedět u monitoru a dopisovat seznamy přečtených knih. No mě očividně moc ne. Mariana Leky – Co je odtud vidět „Když Selma řekla, že se jí v noci zjevila okapi, věděli jsme, že někdo z nás brzy zemře,“ zahaju­je své […]

Čtu v březnu

Povedlo se mi během jednoho produktivního víkendu a dvou cest vlakem pěkně pohnout se souhrnem přečtených knih. A vlastně mi docela vyhovuje vracet se a připomínat si už prožité příběhy, dávat na druhý dojem a časový odstup. Billy O’Callaghan – Doživotí Brilantní vypravěč Billy O’Callaghan ve svém novém románu přináší velký příběh rodinných vztahů, nevlídných […]

Čtu v únoru

Radši se ani nedívám na datum, moje zpozdění s publikací přehledů přečtených knih je naprosto tristní a každým dnem narůstá. Čas na nějakou pravidelnou činnost se mi hledá těžko, urvané chvilky během dne kontinuální přípravu prostě nenahradí… Ilja Leonard Pfeijffer – Grandhotel Evropa Román o starém kontinentu, který je tak nabitý minulostí, až už v něm nezbývá […]