Musím se virtuálně poplácat po zádech, říjen se čtenářsky opravdu povedl. Samochvála sice smrdí, ale já tluču v prsa – mé předsevzetí přečíst alespoň jednu knihu měsíčně se mi i na mateřské stále daří, slíbenou normu bohatě překračuji a navíc stíhám i sledovat knižní novinky.
Školkový režim u Éčka si sednul, Téčko si se mnou vegetí doma, ale dopoledne s jedním dítětem je hold takové volnější 🙂 Díky tomu jsem si mohla v říjnu střihnout český bestseller Osm, oddychovou Múzu i sofistikovanější Chlapec v pruhovaném pyžamu. A navíc vyšlo třetí pokračování Geniální přítelkyně od Eleny Ferrante!
Sofi Oksanen – Norma
Hlavní postavou nového románu Sofi Oksanen je mladá žena Norma Ross, která bydlí v helsinské bohémské čtvrti Kallio. Je osamělá, avšak osamělost je částečně dobrovolná. Jediným blízkým člověkem, a také jediným, kdo znal Normino tajemství, byla její matka Anita. Ta spáchala sebevraždu skokem pod metro… Po pohřbu kontaktuje Normu neznámý muž a přesvědčuje ji, že je i v jejím zájmu si s ním promluvit. Strhující thriller z pera známé finské spisovatelky. ZDROJNorma nebylo mé první setkání se Sofi Oksanen
, letos jsem od ní četla Baby Jane a Čas ztracených holubic. Všechny její knihy jsou naprosto odlišné, témata nemají snad jediný styčný bod. A to mě na Sofi Oksanen
neuvěřitelně baví, ta pestrost a jinakost.
Norma by se dala žánrově zařadit do populárního magického realismu – prolínání iluzí a fantastična do skutečné reality, lehce mixnutého detektivkou. Hlavní hrdinka žije v současných Helsinkách, kde se snaží přijít na to, proč její matka spáchala sebevraždu. Do toho se přimotá poněkud záhadné kadeřnictví, „továrny“ na děti, nelegální adopce, mafie a především velké tajemství okolo Norminých vlasů. Ty si žijí svým vlastním životem, rostou o desítky centimetrů denně, ventilují emoce i myšlenky své majitelky a tím vrhají Normu do nucené izolace. Bohužel přehršel témat i dějových linek, některých jen lehce naznačených, na mě působilo jako jeden velký chaos.
OKSANEN, Sofi. Norma. Přeložil Linda DEJDAROVÁ. Praha: Odeon, 2016. Světová knihovna (Odeon). ISBN 978-80-207-1733-7.
Hodnocení: 3/5
John Boyne – Chlapec v pruhovaném pyžamu
Brunovi se nechce opouštět starý dobrý pokojíček, školu a kamarády v Berlíně a stěhovat se do nového, osamělého a ponurého domu v tajemném místě jménem Aušic. Jenomže Fíra, nadřízený Brunova tatínka, tak rozhodl a devítileté děti do podobných záležitostí nemají co mluvit. S kým si tady ale Bruno bude hrát? Z okna vidí jen vysoký plot a za ním občas podivné lidi, kteří všichni nosí pyžamo – i přes den! A pak se jednoho dne seznámí se stejně velkým Šmuelem… ZDROJ
Útlá knížka se silným tématem. Holokaust a život v koncentračním táboře podaný naivním dětským pohledem malého chlapce. Doufám, že tahle kniha je na seznamu povinné četby základních a středních škol.
Chlapec v pruhovaném pyžamu je opravdu nevšední kniha o velkém přátelství dvou chlapců, kteří žijí na opačné straně plotu v Osvětimi. Syn SS leadera koncentračního tábora a stejně starý židovský chlapec spolu naváží opravdu neobvyklé přátelství. Kniha nabízí hodně témat na přemýšlení, nejen o holokaustu, ale i o tom, jak a kdy vznikají předsudky, kam až sahá dětská bezelstnost i jakou hodnotu má opravdové kamarádství. Vše je korunováno strhujícím a šokujícím koncem.
BOYNE, John. Chlapec v pruhovaném pyžamu. Praha: BB/art, 2008. ISBN 978-80-7381-265-2.
Hodnocení: 4/5
Olivier Bourdeaut – Čekání na Bojanglese
Dokud se tančí, ještě není tak zle.
Otec mi vyprávěl, že než jsem se narodil, lovil mouchy, a lovil je harpunou.“ Tak začíná neuvěřitelné vyprávění o krajně neobvyklé rodině a jejím mazlíčkovi Mademoiselle Superfétatoire, což je exotický druh ptáka z čeledi jeřábovitých. V nepořádné domácnosti se často pořádají večírky, při nichž se pijí litry vína a flambují humři, zatímco rodiče hlavního protagonisty tančí na melancholickou píseň Niny Simoneové, nazvanou Mr. Bojangles. Ta prostupuje celým románem, jenž jinak líčí velký a tragický milostný příběh. Pětatřicetiletý Olivier Bourdeaut napsal svou knihu během sedmi týdnů poté, co v životě „ve všem ostatním selhal“, jak sám prohlásil. ZDROJ
Čekání na Bojanglese mi svojí náladou velmi intenzivně připomnělo Amelii z Montmartre. Všudypřítomná hravost, vtip, lehkost, tanec, brilantní dialogy a pořádná dávka bláznivé radosti ze života. Ale postupem času se to vtipné šílenství začne překlápět do šílenství opravdového. Trojice hrdinů matka – otec – syn se každý po svém snaží popasovat s duševní chorobou matky i s všeobecně danými konvencemi. Protože velká láska a tanec přeci překoná vše.
Tahle útlá knížka se okamžitě stala mojí srdcovkou, myslím, že se k ní brzy zase vrátím. Jo a ke čtení je nutné si pustit Ninu Simone.
BOURDEAUT, Olivier. Čekání na Bojanglese: dokud se tančí, nic zlého se nemůže stát. Přeložil Jovanka ŠOTOLOVÁ. V Praze: Plus, 2017. ISBN 978-80-259-0675-0.
Hodnocení: 4/5
Radka Třeštíková – Osm
Jednu březnovou sobotu je v Ďáblickém háji nalezena postřelená mladá dívka Michaela. Zůstává v bezvědomí a policii se nedaří vyšetřit, kdo čin spáchal a proč. Byl to její snoubenec, nejlepší kamarádka nebo snad někdo z rodiny, ve které Michaela hlídala děti? Ona sama si po probuzení z kómatu osudný den nepamatuje, co víc, nepamatuje si celý poslední rok svého života. Rok, který začal tak nevinně jako pohlazení a skončil pokusem o vraždu… ZDROJ
Nejsem žádný velký fanda Radky Třeštíkové, spíš naopak. Mnou přečtené Bábovky a Dobře mi tak ve mě velkou stopu nezanechaly, jako odpočinková literatura ale posloužily svému účelu. I přesto jsem se rozhodla dát autorce ještě jednu šanci a zkusit její poslední kasovní trhák.
Mno, pořád to není můj šálek kávy, ale rozhodně mě to bavilo víc než jiné její knihy. Osm je vyzrálejší, propracovanější i promyšlenější. Žánrově se ze začátku tváří jako detektivka, ale stejně jako ostatní autorčiny knihy je to sociální propletenec několika životů, jejich vzájemných lásek a nenávistí. Hlavní hrdinka mi byla bohužel děsivě nesympatická, naštěstí to vynahradila postava její nejlepší kamarádky Alice. Její patologická touha najít si muže (de facto jakéhokoliv), bodový systém potencionálních partnerů založený na vzhledu či oblékání a posedlost sbíráním lajků na sociálních sítích si zaslouží palec nahoru. I tak je Osm stále lehká oddechovka na prázdniny u vody, nečekejte žádnou velkou přidanou hodnotu
TŘEŠTÍKOVÁ, Radka. Osm. Praha: Motto, 2017. ISBN 978-80-267-0883-4.
Hodnocení: 3/5
Jessie Burton – Múza
Strhující příběh plný záhad a zvratů tvoří dvě dějové linie: první z Anglie šedesátých let dvacátého století, druhá ze Španělska konce třicátých let. Do Londýna přijíždí Odelle, mladá absolventka univerzity na Trinidadu. Píše básně, ale musí prodávat boty. Má pocit, že štěstí jí konečně začíná přát, když získá místo písařky v galerii a seznámí se s mužem, jemuž matka odkázala pozoruhodný obraz – pravděpodobně mistrovské dílo španělského malíře Isaaca Roblese. Kolem obrazu houstne spleť záhad a klamů, takže Odelle brzy neví, komu může věřit a co je pravda. Klíč k ní se ztrácí někde v bouřlivých časech těsně před občanskou válkou ve Španělsku, kde v chudé vesnici spolu s rodiči tráví léto nadaná Olive, dcera vídeňského obchodníka s obrazy, a odkud pochází Isaac Robles, který se chce slávou vyrovnat Picassovi. ZDROJ
Múza byla mou společností na dámském wellness víkendu – v pauzách mezi jídlem, saunou a lázněmi jsem jí přečetla skoro celou. A že to nedalo velkou práci 🙂 Napsaná je velmi čtivě, obě dějové a časové linie se plynule střídají a doplňují se. Autorce se povedlo velmi dobře vystihnout postavy i jejich postupný vývoj. Kdo se na začátku jeví jako jasný kladný hrdina se ke konci sám stává padouchem.
Celá kniha je o umění, výtvarném i literárním, ale i o umění dívat se kolem sebe a vidět. Jedna část knihy je situována do Španělska v období občanské války. Zde se rozehrává partie okolo malíře Isaaca Roblese a německo-anglické rodiny Olive Schlossové. Do složitých a spletitých vztahů ale zasáhne drtivou silou blížící se válka. Druhá dějová linka představuje Londýn o několik desítek let později, kde se karibská emigrantka Odelle musí vyrovnat se stále přetrvávajícím rasismem a předsudky vůči černochům. Shodou náhod dostane práci v institutu výtvarného umění o objeví tajemný obraz, který by mohl být poslední od Isaaca Roblese. Odelle na vlastní pěst rozkrývá intriky spletené nejen kolem obrazu, ale i lidí v galerii a svém vlastním osobním životě.
BURTON, Jessie. Múza. Přeložil Jitka FIALOVÁ. Praha: Argo, 2017. ISBN 978-80-257-2073-8.
Hodnocení: 4/5
Líbil se vám článek? Můžete ho poslat dál do světa...