I cesta může být cíl a obohatit nás o nové zkušenosti, zážitky a přátelství. Aktuálně poslední (ne na dlouho) kniha kanadské spisovatelky a ilustrátorky Marianne Dubuc Horská cesta dětem ukáže, jak mocné může být přátelství, odvaha, touha po dobrodružství i krása přirozeného běhu života.

Ptáček a lev i ti druzí

Jméno Marianne Dubuc není na českém knižním trhu žádnou novinkou, téměř všechny její knihy se velmi brzy dočkaly českého překladu. Ta úplně první Ptáček a lev (v originále vyšla v roce 2013, u nás vydal Labyrint v roce 2015) zaznamenala takový úspěch, že se pražská DAMÚZA nechala knihou inspirovat a připravila stejnojmenné loutkové představení.

V Labyrintu v roce 2017 vyšel další laskavý zvířátkový příběh o jiné podobě rodičovství – Já nejsem tvoje maminka. Autorka si poté lehce odbočila k veselejší dějové lince s pošťákem Myšákem. V této sérii vyšly zatím tři knihy, v českém překladu jsou k dostaní první dvě, třetí nakladatelství Host snad připraví také.

Cesta životem

Kniha Horská cesta připomíná pohádkové setkání dvou generací – moudrá, klidná a tichá paní Jezevcová se při své pravidelné procházce na vrchol hory Cukrová homole potká s malým, rozverným a zvědavým kocourkem Lulu. Zdánlivě ztracený a nemotorný Lulu po boku paní Jezevcové získává nejen sebevědomí, ale i vědomosti o přírodě a mnoho dalších přátel. Paní Jezevcová bez mentorování a poučování předává kocourkovi mnoho životních mouder a stává se tak jeho průvodkyní přírodou i životem.

Nenáročný a jednoduchý příběh o cestě na vrcholek kopce mezi řádky svěřuje dětem tradiční hodnoty. Vypráví o tom, že starší generace může tu mladší mnohé naučit, a naopak, starší generace po boku mladší pookřeje. Horská cesta na Cukrovou homoli ve svém minimalistickém textu oslavuje sílu přátelství, vzájemné úcty i kouzlo poznání své „malosti“ vůči celému světu.

„Víš, člověk si tam připadá maličký,“ odvětí paní Jezevcová, a když chce Lulu vědět, jak přesně maličký, řekne, že „Maličký jako zrnko hvězdného prachu, které se třpytí na růži.“

Pravidelné nedělní vycházky paní Jezevcové a kocourka Lulu se stávají příjemnou rutinou, která neubíjí, ale naopak se stává důvěrným okamžikem na první pohled rozdílné dvojice. Postupem času se role vyměňují, Lulu je tím, kdo podá pomocnou tlapku své průvodkyni. Stejně jako je to i v životě, kde mládí postupem času přirozeně zajímá dominantní místo a stáří se upozaďuje. Až jednoho dne paní Jezevcová zůstává doma a Lulu se vydává na cestu sám.

Minimalistické ilustrace

Kdo se někdy setkal s autorskou knihou Marianne Dubuc, na první pohled rozezná její typický rukopis. Minimum textu dává vyniknout jemným ilustracím. V nich nic nechybí ani nepřebývá, měkké barvy a drobné detaily nechávají dětem prostor pro vlastní fantazii. Celostránková ilustrace prvního společného výstupu na Cukrovou homoli nenásilně zdůrazňuje malost člověka proti samotné přírodě a malichernost lidského pachtění. Ilustrace Horské cesty jsou malým uměleckým dílkem, které dětem ukáží, že kresba v literatuře může zaujmout i jinými aspekty, než kýčem nebo křiklavými barvami.

Horská cesta a kam dál?

Nabízí se otázka, co bude následovat po Horské cestě? Nakladatelství Labyrint připravuje k vydání ještě v červnu další autorčinu knihu Stín malého geparda.

Stín Malého Geparda zmizel, už měl dost toho, že musel svého pána všude doprovázet. Malého Geparda nikdy nenapadlo, že by věci mohly být jinak. Malý Stín nikdy nepomyslel na to, že být první není vždycky tak snadné. Příběh o přátelství a schopnosti vcítit se do kůže toho druhého.

DUBUC, Marianne. Horská cesta. Přeložil Ondřej KAVALÍR. V Praze: Labyrint, 2019. ISBN 978-80-86803-55-5.

Za recenzní výtisk velmi děkuji knihkupectví Pět oveček.