Co je to za nutkání pohánějící lidstvo překonávat svoje hranice? Potápět se hlouběji, stoupat výš, prozkoumávat neprobádané? Kde se v tolika lidech bere touha vystoupat na střechu světa, okusit na chvíli pocit, že nade mnou už je jen nebe? Proč každý rok stoupají na Everest stovky zahraničních horolezců a ještě větší množství šerpů? Kniha Sangmy Francis Everest vám nabídne pohled (nejen) na střechu světa.
Everest jako celek
Když se řekne Mount Everest, většině lidí se vybaví Himaláj, horolezci, sníh, led, barevné budhistické praporky lungta, ale také spousty odpadků, fronty na vrchol a desítky horolezců, kteří se ze svého výstupu domů nevrátili. Pro děti je Everest něco velmi abstraktního, představit si nejvyšší horu světa je pro ně téměř nemožné. Ale Everest netvoří jen samotný vrchol, ale i úrodné úpatí hory s pestrou faunou, flórou, mnoha obyvateli a spoustou bájů a mýtů. Přesně takto kniha nejvyšší vrchol představuje – jako pestrý a zajímavý celek, neoddělitelný ekosystém, který se vyvíjel miliardy let.
Vezmeme to pěkně od začátku. Vznikem pohoří totiž celá kniha logicky začíná. Jednoduše, srozumitelně a pomocí vizuálního doprovodu se děti dozvědí, jak a kdy pohoří Himaláj vzniklo. Nebojte se encyklopedických faktů, autorka i překladatel Ondřej Kavalír vážili každé slovo a ač je kniha doporučovaná od 8 let, i náš pětiletý si na první přečtení zapamatoval, o kolik centimetrů hora každý rok „povyroste“.
V přírodopisné části autorka knihu přehledně rozdělila do pásem a představila z nich to nejlepší i nejhorší. Kvetoucí rododendrony, pasoucí se stáda jaků nebo lovící levharti jsou sice krásní, ale je třeba pomyslet i na ubývající ledovce nebo záplavy nížinných oblastí.
Každá část knihy je proložena některou z místních legend. Nesmí chybět mýtický Yetti, ale mnohem zajímavější je třeba pověst o Šambale, dávném a ukrytém království.
Horolezci, horolezkyně, horolezčata…
Kvůli divoké přírodě nebo místním obyvatelům se ale na Everest horolezci nevydávají, proto gró knihy tvoří fenomén horolezectví. Výstup Edmunda Hillaryho a Tenzinga Norgaye budete číst se zatajeným dechem, i když všichni víme, že pokus z 29. 5. 1953 byl úspěšný.
„Probojovávali se čím dál obtížnější cestou. Nakonec se dostali k místu, o němž dopředu věděli – dvanáctimetrové skalní stěně přímo pod vrcholem. Nebyly na ní žádné stupy nebo chyty, jen čistý led.“
Tento jedinečný příběh síly těla i mysli, důvěry a přátelství je doplněn o další významné milníky při zdolávání vrcholu Everestu, včetně výstupů bez kyslíku. Chtějí se vaše ratolesti stát horolezcem? Díky téhle knize získají hrubý přehled o tom, co všechno je k tomu potřeba.
Originální vizuál
Everest je stále lákavé téma pro mnohé autory beletrie nebo non-fiction literatury. Kniha Francis Sangmy je ale jedinečná ve svém komplexním pohledu na celou horu, její historii i přítomnost, krásu i krutost. A originální ilustrace výtvarnice Feng Lisk tento dojem jen umocňují. Dominance červené, modré a bílé barvy v kombinaci s výrazným asijským „feelingem“ této čínské ilustrátorky zdatně sekundují obsahové části. Pokud jsou vám ilustrace povědomé, možná máte doma Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky, na kterých se tato oceňovaná výtvarnice podílela. Po prvním prolistování knihou jsem se zastavila na dvojstraně „Na vrcholu hory“ s velkým WTF otazníkem, proč není Everest zařazen do nominací na Zlatou stuhu v překladové části?!
Nakladatelství Labyrint doporučuje knihu pro děti školního věku od 8 let. Mladší děti možná nedocení plátnovou vazbu, moderní a uměleckou ilustraci nebo znalost způsobu měření výšky velehor, ale mýtické báje, endemitická fauna i flóra a napínavé příběhy výstupů na samotný vrchol nepotřebují věkové hranice.
Existuje místo, odkud hora vyrůstá. Je to nejvyšší místo na Zemi a největší výzva pro lezecké dobrodruhy, vysoko se tyčící Sagarmátha, Bohyně nebes…
FRANCIS, Angela Sangma. Everest. Ilustroval Lisk FENG, přeložil Ondřej KAVALÍR. V Praze: Labyrint, 2019. ISBN 978-80-86803-58-6.
Za zaslání recenzního výtisku velmi děkuji dětskému knihkupectví Pět oveček.