Psát na začátku léta o dětské knize, ve které hlavní hrdina řeší zimní spánek je trochu mimo sezónu, ale řídím se heslem „kdo je připraven, nebývá překvapen“.
Kniha
Zubr si hledá hnízdo ukrajinské výtvarnice Oksany Buly proletěla sociálními sítěmi jako blesk a nechala po sobě poměrně významnou stopu. Líbivé ilustrace, jednoduchý příběh a ideální stopáž na jedno večerní čtení ze Zubra udělaly hvězdu dětských knihoven. Bohužel musím podotknout, že takhle lesní pohádka má jedno velké ALE!
Obléknout teplé ponožky, načechrat peřinu a spát…
A tím velkým vykřičníkem je biologická nesmyslnost celého příběhu. Teď budu za hnidopicha, protože většinovému publiku tahle knížka učarovala. V podstatě jde o to, že hlavní hrdina
Zubr nesmírně touží poznat krásu zimního spánku. Jenže jak je známo, zubři nejsou zrovna ten živočišný druh, kterým byl dar hibernace nadělen. A tak se chlupatý Zubr vydává zjišťovat, jak to s tím spaním vlastně je a jaké kroky je potřeba podniknout, aby mohl celou zimu spokojeně prochrupat. Až do této části je vše v pořádku, bohužel následně přichází na scénu
tukoni – kouzelné lesní bytosti, které ukládají zvířata ke spánku a na jaře je zase probudí. Naklepají jim polštářek, upletou teplé ponožky a zachumlají do peřin.
Nejsem žádný odpůrce skřítků, víl, trpaslíků a jiných pohádkových bytostí, ale tvrdit dětem, že hibernující zvířata ukládají ke spánku tukoni, už je na mě moc silná káva. Nápad na příběh je skvělý, ale co takhle jít s pravdou ven a nenakukávat dětem nesmysly? Ano, dětskou fantasii je nutné podporovat a rozvíjet, ale i to má své hranice a obzvlášť
pro realisticky nebo Montessori založené rodiny budou tukoni velký oříšek. I naše děti reagovaly stejně jako já –
proč tam jsou tukoni? kde žijí? vždyť nejsou skuteční! takhle se přeci zvířátka k zimnímu spánku neukládají!
Může zubr hibernovat?
Zpátky do reality – Zubr se chce domluvit s tukoni, aby mu pomohli se zimním spánkem. Samozřejmě je odmítnut a navíc se dozví, že i kdyby byl uložen k hibernaci, nikdy nebude spát až do jara a po pár hodinách se probudí. Zubr to nevzdává a dál přemýšlí, co k zimnímu spánku potřebuje. Zjistí, že mu chybí jedna důležitá věc – pelech nebo hnízdo! Jenže všude je obsazeno…Nakonec to zalomí v malinkatém hnízdečku, které patří ale úplně jinému zvířátku – plchovi. Tady si neodpustím další kritiku – opravdu někdo bude věřit tomu, že plch přezimuje v ptačím hnízdě na zemi? Zubr se samozřejmě po krátké chvíli probudí, hnízdo přenechá právoplatnému majiteli a uvědomí si, že i v zimě si může užít zábavu.
Kniha Zubr si hledá hnízdo si získala prvotní pozornost hlavně kvůli své vizuální stránce. Autorka a zároveň ilustrátorka Oksana Bula knihu vyladila do podzimních barev – žluté, oranžové i hnědé a od první stránky vybudovala tu pravou atmosféru hřejivého podzimu. Každý tukoň je jiný, roztomilost z nich tryská na všechny strany. Jen škoda, že samotný pan Zubr vypadá jak chlupatá brambora na nožičkách (cituji starší dceru).
Zubr si hledá hnízdo se stal hitem a velmi vyhledávanou dětskou knihou. Popravdě až na jednu výjimku jsem nenarazila na jediné záporné slovo proti tukoňům 🙂 Ale mé i obou dětí hnidopišské já bohužel tuhle knihu znovu vyhledávat nebude…
A kam za tukoni dál?
Oksana Bula vydala kromě Zubr si hledá hnízdo i další knihu –
Medvěd nechce spát – Zubr vypráví medvědovi o tom, jak krásná je zima a Medvěd se rozhodne, že si nenechá zimní zábavu ujít a nepůjde s tukoni ulehnout do pelíšku. Celý příběh je vlastně převyprávěn znovu, ale z pohledu zvířete, které v zimě opravdu hibernuje.
Tukoni mají dokonce i vlastní eshop 🙂
BULA, Oksana. Zubr si hledá hnízdo. Přeložil Rita KINDLEROVÁ. Brno: Host, 2017. ISBN 978-80-7577-105-6.
——————————————————————————————————————–
Toto není sponzorovaný článek
Líbil se vám článek? Můžete ho poslat dál do světa...
Vidíš, mně se tam zrovna ti tukoni líbili:). Vybrala jsem si tu knížku pro školkové besedy u nás v knihovně a vždycky jsem se těšila, jak budou děti na tukony reagovat. Ptala jsem se jich, jestli je znají a stalo se mi dokonce, že říkaly, že je i viděly:)). Vysvětlila jsem jim, že jsou to bytosti, které si paní autorka vymyslela.. i když.. kdo ví?:)
Hlavně že se knížka dětem líbila a bylo jim vysvětleno, jak to s těmi tukoni je 🙂 Každý má tu hranici někde jinde, pro spoustu lidí jsou tukoni součást kouzelného světa dětí plného fantasie, pro někoho už je to silný kalibr
No my s manzelem reagovali stejne. Asi uz nam chybi ta detska fantazie. My meli knizku pujcenou a vracet se k ni asi nebudem pokud deti nebudou sami chtit. Jinak ilustrace krasne
Možná se jako dospělí už opravdu nedokážeme podívat tou dětskou optikou…