Čtu v červenci

První polovina prázdnin plná deště, společných dní s dětmi doma i v přírodě, víkendy mimo město… I jedna zrušená dovolená a spoustu práce. Přesto přese všechno (nebo možná právě proto) se v červenci hodně četlo, něco jedním dechem a něco se muselo vydýchat na několikrát.

Emily Fridlung – Historie vlků

Jaký je rozdíl mezi tím, čemu chcete věřit, a čemu doopravdy věříte? A jaký je rozdíl mezi tím, co si myslíte a co nakonec uděláte?

Čtrnáctiletá Linda žije v zapadlém kraji obklopeném krásnou a drsnou přírodou. Se spolužačkami si nerozumí a rodiče si jí nijak zvlášť nevšímají. Až když začne hlídat čtyřletého Paula, připadá si potřebná a má pocit, že konečně někam patří. Stále častěji však naráží na zvláštní způsob myšlení Paulových rodičů. A s onemocněním jejich syna vše graduje. Jak však může dospívající dívka, která o světě neví skoro nic, odhadnout následky svých rozhodnutí? (Zdroj)

Kniha s mrazivou chladnou obálkou v červenci? Proč ne 🙂 Zavádějící název i vizuál možná láká na nějakou severskou krimi, tahle velmi křehká a jemná kniha je ale výpověď o dětské vině a schopnosti zavírat oči před tvrdou realitou.

Když jste v pubertě, do kolektivu nezapadáte a vaši rodiče na vás kašlou v zájmu vyššího dobra (rozuměj svobody a nucené samostatnosti bez lásky), chytáte se jakékoliv stébla. Pro Lindu se touhle berličkou stane nová rodina, která se přestěhuje k protějšímu břehu jezera na jejich samotě uprostřed pusté přírody. Ač je Linda velmi bystré, inteligentní a vnímavé dítě, úmyslně zavírá oči nad tím, co je v téhle rodině jiné. Od začátku je jasné, že tohle celé nemůže dobře dopadnout a kniha neúprosně směřuje ke krutému konci. O něj tu ale vůbec nejde, hlavní gró leží na vnímání vlastní viny a schopnosti jedince ovlivnit život jiných. Je pubertální dítě odpovědné za svoji “slepotu” vůči manipulaci ve smyslu bezbřehé víry v sektu? Jak se to na něm podepíše do budoucího života?

Historie vlků rozhodně není kniha pro každého, pomalé tempo, střídání dějových linek a absence jakéhokoliv napětí vyžaduje velmi pozorného čtenáře. Přitom obsahuje téma, ze kterého by šlo “vyždímat” mnohem víc.

Hodnocení: 3/5

FRIDLUND, Emily. Historie vlků. Přeložil Pavel KAAS. Praha: Kniha Zlin, 2019. Fleet. ISBN 978-80-7473-772-5.

Elif Batuman – Idiot

Píše se rok 1995, e-mail je naprostou novinkou a Selin, dcera tureckých přistěhovalců, nastupuje do prvního ročníku na Harvardu. Zapisuje se na přednášky z předmětů, o nichž nikdy předtím neslyšela, spřátelí se s charismatickou a světaznalou srbskou spolužačkou Světlanou a tak trochu náhodou si začne dopisovat s Ivanem, maďarským studentem matematiky z vyššího ročníku. Ačkoliv ve škole Selin s Ivanem téměř nepromluví, s každým e-mailem, který si mezi sebou vymění, to vypadá, jako by se v samotném aktu psaní skrývaly vždy nové a stále tajemnější významy. (Zdroj)

Ach, Idiot Elif Batuman odkazující na ruský realismus, velmi náročné a obohacující kniha.

Prvních 100 stránek vyžaduje skutečně pozorného čtenáře. Do hlavy hlavní hrdinky Selin se dostáváme velmi pozvolna. Těžko uchopitelná postava, která se nechává unášet proudem vysokoškolského prostředí Harvardu. Filosofické úvahy lehce přeskakují k problémům s láskou, vztahům v rodině a zase zpět do intelektuálního prostředí knihoven a odborných diskuzí. Selinin odjezd jako dobrovolnice do Maďarska působí jako jeden velký surreálný film, ve kterém je dovoleno vše. Absurdní a humorné situace autorka sype z rukávu ve kterých se sečtelá, ale nezkušená Selin pohybuje jako slon v porcelánu. Jak byla první část knihy vleklá a točila se především kolem nenaplněné lásky, ve chvíli kdy Selin opustí bezpečnou půdu kampusu, rozjede se série grotesek, které oplývají svěžestí i hutností jazyka.

Hodnocení: 4/5

BATUMAN, Elif. Idiot. Přeložil Lukáš NOVÁK. Praha: Akropolis, 2019. ISBN 978-80-7470-253-2.

Jussi Adler-Olsen – Malé pikantní vraždy

Černočerný obchodní nápad a mrazivě záhadná vražda…   (Zdroj)

Známý dánský autor tentokrát opustil oblíbené detektivní oddělení Q a zabrousil do povídkového žánru. Stopáží jednohubka obsahuje dvě naprosto rozdílné povídky, které nejsou jen obyčejnými detektivkami, ale obsahují i taková témata jako vyrovnávání se s historií a vlastní vinou nebo krize středního věku. I když je Jussi Adler-Olsen skoupý na stránky a obě povídky se dají přečíst v jednom letním odpoledni, mají potenciál nalákat na některou z jeho dalších knih.

Hodnocení: 3/5

ADLER-OLSEN, Jussi. Malé pikantní vraždy. Přeložil Kristina VÁCLAVŮ. Brno: Host, 2019. ISBN 978-80-7577-957-1.

Éduard Louis – Skoncovat s Eddym B.

Románová senzace z Francie popisuje s mimořádnou otevřeností a syrovostí autorovo strastiplné dětství, poznamenané sociálně a kulturně omezeným prostředím chudého severofrancouzského venkova, ale také jeho postupně odhalovanou homosexualitou. Louisův výjimečný debut zaznamenal od svého vydání neuvěřitelný ohlas: knihy tehdy dvaadvacetiletého studenta se jen ve Francii prodalo přes 300 000 výtisků a byla již přeložena do více než dvaceti jazyků. Na francouzské i mezinárodní scéně vyvolala bouřlivou debatu coby literární experiment stojící na pomezí uměleckého textu a dokumentu, ale také díky otázkám, které klade: Jak se vymanit z pasti sociálního prostředí? Jak se vypořádat se svou sexuální orientací? Jak se dobrat svobody? Stejně jako samotné téma knihy zaujme i bravurní způsob jeho podání. (Zdroj)

Éduard Louis se stal po právu hlasem jedné generace. Jeho balancování mezi autobiografií, dokumentaristikou a úvahami, kdy šel s kůží na trh se svým coming outem činí z knihy sžíravou výpověď. O to naléhavěji působí prostředí, ve kterém Eddy vyrůstal. Chudý průmyslový francouzský východ, kde obstojí jen ten, kdo má tvrdé pěsti, ostrý jazyk i lokty a především zapadá do vymezených genderových škatulek. V tomto prostředí vyrůstat jako gay není rozhodně procházka růžovým sadem. Eddy se od popírání sexuality pomalu propracovává k jejímu přijetí. Ale mentalita okolí i vlastní, když jedinec vyrůstá obklopen chudobou, násilím, alkoholem a beznadějí, se mění velmi těžko.

Východisko skrývá sám název knihy, nejprve musí Eddy skoncovat sám ze sebou a přijmout se takový, jaký je. Pak ho bude přijímat i jeho okolí.

Kolik takových chlapců máme každý kolem sebe?

Hodnocení: 4/5

LOUIS, Édouard. Skoncovat s Eddym B. Přeložil Sára VYBÍRALOVÁ. V Praze: Paseka, 2017. ISBN 978-80-7432-869-5.

Paolo Cognetti – Nikdy nevystoupat na vrchol

Co znamená vydat se do hor a nikdy nevystoupat na vrchol? Ve své nejnovější knize Paolo Cognetti vypráví o cestě jako touze po sebepoznání, o kroužení kolem smyslu vlastní pouti, o úniku i návratu, o snaze nechat se fyzicky prostoupit krajinou. Literárně pojatý cestovní deník Nikdy nevystoupat na vrchol zachycuje jeho zážitky z expedice do nepálského Dolpa, na niž se vydal koncem roku 2017 jako čtyřicátník, který se musí vyrovnat se skutečností, že definitivně překročil hřeben mládí a zpátky nevede žádná stezka. (Zdroj)

Nikdy nevystoupat na vrchol je ryze meditativní četba pro milovníky horských vrcholků. Na několika málo stránkách autor bojuje nejen s krizí středního věku, ale i s vysokohorským klimatem a vlastním tělem. Jeho fyzickou i duchovní cestou ho provází nejen silné přátelství a místní obyvatelé, ale i krása Himálají se svými pověstmi a tradicemi.

Hodnocení: 3/5

COGNETTI, Paolo. Nikdy nevystoupat na vrchol: cesta do Himálaje. Přeložil Alice FLEMROVÁ. Praha: Odeon, 2019. Světová knihovna (Odeon). ISBN 978-80-207-1927-0.

Tara Westover – Vzdělaná

Nezáleží na tom, do jaké rodiny se člověk narodí. Pokud se totiž bude dostatečně snažit, může jednoho dne klidně změnit svět. Své o tom ví právě Tara Westoverová, která do školní třídy poprvé vkročila až v sedmnácti letech. Do té doby vyrůstala na samotě v idažských horách jako členka mormonské rodiny survivalistů a náboženských fanatiků. Zatímco se její psychicky nemocný otec připravoval na konec světa, matka pracovala jako léčitelka, bylinkářka a asistentka při domácích porodech. (Zdroj)

Co si budeme povídat, kolem Vzdělané se rozjel slušný haul – knižní influenceři se s ní fotí, opěvují ji, tlačí všemi dostupnými prostředky na výsluní a nešetří superlativy. Tak se jí trochu podíváme na zoubek 🙂

Autobiografická próza těží z jednoho stěžejního tématu – Tara se narodila do rodiny náboženských fanatiků a prepperů v jednom. V tvrdém patriarchátu vládne pevnou rukou její otec, starší násilnický bratr týrá nejen ji, ale i její sestru za tiché tolerance zbytku rodiny. Matka mezitím bylinkami a homeopatiky léčí vnitřní krvácení, zlomeniny i poranění mozku. Paranoidní a schizofrenní otec mezitím sní o soběstačnosti celé rodiny a celou rodinu zahaluje do úplné izolace. Za nulových bezpečnostních opatření Tara s bratry už od dětství pracuje na šrotišti, kde přežívá jen zázrakem. Bez školní docházky nebo alespoň špetky domácího vzdělávání Tara potají touží po nových vědomostech.

To, co nám připadá jako absolutní magořina (odmítání lékařské péče při velmi vážných zraněních, nulová školní docházka, všudepřítomné odkazování na boží vůli), je pro Taru denní chléb. V jejích slovech není ani špetka omluvy, studu či trapnosti za to, co si prožila nebo co ji vedlo k jejím činům. Tenhle pohled se bude líbit především mladším čtenářům. Šok, kroucení hlavou a údiv nad tím, že je tohle vůbec ještě možné, je samo o sobě nesmírně čtivou záležitostí. Nicméně tomu, kdo má už něco načteno a nesežere návnadu hned s navijákem, to stačit nebude.

Pak tu máme druhý pohled – autorka si zvolila nelehkou cestu z bludného kruhu domácích povinností, šrotiště a bylinkových tinktur ven. Prostředkem, jak utéct pryč, je pro ni vzdělání. Ačkoliv se jí téměř žádného nedostalo a pro její rodinu není důležité, stačí umět číst bibli a kupecké počty, vlastním neuvěřitelným úsilím odmaturuje a dostane se na univerzitu. Ve chvíli, kdy se zaměří na studium, otevírají se další a další dveře vědění. Tenhle aspekt celé knihy považuji za nejdůležitější – vzdělání nekončí školní docházkou, ale mělo by pokračovat celým životem, otevírá nám nejen nové možnosti, ale o obzory a mění úzkoprsé vnímání světa.

Do třetice si neodpustím rýpnout do tématu americké svobody. Jsme ve 20. století a je tu velká masa lidí, která s prstem v nose uniká systému. Děti bez rodných listů, lékařských kontrol, bez základního vzdělání. Muži, provozující nebezpečnou práci bez ochranných pomůcek, ženy provozující ve jménu “vyšší boží moci” bylinkářské pokusy… I vysněná americká svoboda má svoje limity. A s ní ruku v ruce jde obrovská zodpovědnost za vlastní život i za životy svých dětí.

Hodnocení: 5/5

WESTOVER, Tara. Vzdělaná. Přeložil Olga BÁRTOVÁ. Praha: Mladá fronta, 2020. ISBN 978-80-204-5289-4.

J. K. Rowling – Harry Potter a Relikvie smrti

Potterovská fantasy-sága se uzavírá, sedmým dílem nelítostný zápas dobra se zlem vrcholí. Trojice věrných kamarádů – Harry, Hermiona a Ron – tentokrát do posledního ročníku bradavické školy nenastoupí. Plní úkol, který po zásahu smrtící kletbou nemohl splnit moudrý Albus Brumbál. Vypátrání a zničení viteálů, do nichž Pán zla rozdrobil svou duši, je jedinou zárukou vítězství nad ním. Na trojlístek hrdinů číhají nebezpečné nástrahy na každém kroku, ale ani v nucených úkrytech neztrácejí podporu přátel. (Zdroj)

V červenci jsem se symbolicky rozloučila s poledním dílem Harryho Pottera. Celá sága se uzavřela, všechny dějové linky se spojí ve velkém finále a Pán zla je konečně definitivně poražen.

Hodnocení: 5/5

ROWLING, J. K. Harry Potter a relikvie smrti. Praha: Albatros, 2008. ISBN 978-80-00-02248-2.

Tentokrát je příspěvek poněkud delší, nemohla jsem si to odpustit 🙂 Jestli jsem vás na něco nalákala nebo jste knihu/knihy četli, dejte mi vědět do komentářů.

V srpnu bych ráda navázala na re-reading další mé oblíbené ságy, tentokrát sáhnu po Pánovi prstenů. Nutno říct, že na Hobita se těším ještě víc než na Harryho Pottera 😀

Líbil se vám článek? Můžete ho poslat dál do světa...

2 thoughts on “Čtu v červenci

  1. Zajímavé kousky 🙂 Adler-Olsen na mě doma čeká, tedy jeho série, tak na tu se moc těším. Četla jsem Skoncovat s Eddym B. a za mě palec nahoru. Láká mě i Vzdělaná.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *