Když jsem s dětmi o vánočních prázdninách sledovala v televizi české klasické pohádky, došlo mi, jak moc mi vlastně tyhle úplně obyčejné příběhy chybí při společném čtení. V poslední době si děti (i jí) vybíraly samé ekologické, genderově vyvážené, angažované, korektní, eko/bio/ezo/trendy knihy, které jsou momentálně v kurzu. Na tradiční pohádky, vycházející z odkazu Erbena či Němcové (jen bez těch krvavých částí) 🙂 jsme všichni nějak zapomněli. Nebyl čas na hrdinství a vytáhla jsem jedno eso z rukávu – novinku z Albatrosu s názvem Kovářské pohádky.
Hajaja vypravuje nejen v Českém rozhlase
S autorkou Kovářských pohádek Ilonou Fišerovou jsem měla tu čest potkat se na křtu této knihy, který se konal v mé oblíbené a „domácí“ kavárně Periferie. Bydlíme jen několik málo ulic nad kavárnou, bylo nasnadě, že se na křest přijdu s dětmi podívat. Jak nám sama autorka na křtu pověděla, celý koncept Kovářských pohádek vznikl nejprve jako projekt pro známý rozhlasový pořad Hajaja vypravuje. Myslím, že ti dříve narození si ho budou dobře pamatovat. A v archivu Českého rozhlasu Dvojka si můžete dohledat spoustu inspirace na dětské audio knihy a vyprávění.
Pro Hajaju namluvil Kovářské pohádky už v roce 2007 svým krásným sametovým hlasem Ladislav Frej. Jeho vyprávění je jako balzám na duši, které si můžete vychutnat s dětmi i bez dětí kdykoliv, jedno CD je přiloženo i ke každé knize. Až pojedeme v únoru na hory, vím, že tahle pohádka pojede v autě s námi…
V jedné vsi u staré lípy stála stará kovárna…
… a v ní žil starý kovář se třemi syny – Václavem, Jurou a Ondrou…
Starého kováře trápí nedostatek prostoru a práce pro všechny syny, proto neodmítne lákavou nabídku mužíčka z plamenů – Ohniváče, který si postupně „vypůjčí“ oba starší bratry. Na ty čeká nelehký úkol, pokud ho ale splní, dostanou tolik peněz, že si budou moc otevřít vlastní kovárnu. K jejich úspěchu jim pomůže studánková víla, na kterou si Ohniváč dělá zálusk. Oba starší synové své nelehké úkoly splní, Ohniváč se jim s nevolí odmění a oni mohou opustit rodnou kovárnu. Doma zůstal jen nejmladší Ondra, který by měl po otci převzít kovářskou živnost, jenže i on by se rád vydal do světa…
Kniha pracuje s klasickým pohádkovým schématem – tři bratři, tři úkoly, zasloužená odměna a krásná dívka pro toho nejmladšího. Je tu jeden rozdíl – dva starší bratři nejsou žádní nekňubové, jak jsme z českých pohádek zvyklí, naopak i oni prokáží velkou dávku duchapřítomností a hrdinství. I když největší sláva a odměna v podobě krásné nevěsty zbude jako obvykle pro nejmladšího kováře…
Československá spolupráce
Nutno podotknout, že stejně jako příběh navazuje na českou pohádkovou tradici, ilustrace od slovenského, pro mě dosud neznámého ilustrátora Bystríka Vanča, odkazují na řemeslné slovenské malířství. Musím říct, že rukopis pana Vanča je velmi charakteristický a jeho „měkké“ ilustrace s jemnými přechody a oblými liniemi, mi učarovaly na první pohled. V Čechách jsou Kovářské pohádky první knihou, na které se podílel a já doufám, že brzy se dočkáme i další. Ve své domovině má totiž na kontě nejen dětských knih několik.
Kovářským pohádkách bych ráda popřála dobré prodeje, i když jejich marketingová podpora je poněkud chabá. Kde zaspala všude omílaná Knihozemě?
Snad tahle neobyčejně obyčejná kniha nezapadne v záplavě všech těch „správných a korektních“ knih.
FIŠEROVÁ, Ilona. Kovářské pohádky. Ilustroval Bystrík VANČO. V Praze: Albatros, 2018. ISBN 978-80-00-05261-8.
A aby to bylo vyvážené, příště se podíváme na zoubek jedné ekologicko-tolerantní agitce, kde forma mnohonásobně předčila obsah. Tipnete si, která kniha dělá takovou medvědí službu?