Do naší pražské čtvrti jsme se přestěhovali před více než čtyřmi lety. Od té doby jsme tu poznali spoustu skvělých lidí i míst, zabydleli se, našli dětem školu i školku, ve kterých jsou spokojení. Děti si našly první kamarády a my dospělí pomalu ale jistě navazujeme nové kontakty a známosti. Ale i po těch čtyřech letech zjišťuji, jaká kouzelná místa mi zůstávají ukryta.
Pichlavá krása
Třeba tenhle nízký malý domeček, odhadem ze začátku minulého století, má za okny úžasnou sbírku kaktusů. Radost pohledět! Doufám, že někdy potkám majitelku či majitele téhle krásné sbírky…
Po zralé úvaze začnu pomalu a jistě vkládat decentnější fotky dětí, už jsou dost velké na to, aby se samy rozhodly, zda chtějí či nechtějí být na sociálních sítích vidět a v budoucnu by jim to mohlo vadit. V dnešní „době sdílené a digitální“ je ukrývat nebudu, ale větší dávku soukromí bych jim přeci jen ráda dopřála…