Karlovarské bublinky – III

Poslední den naší filmové štace… Úkol byl jasný, před odjezdem stihnout alespoň 2 filmy. A to se nám se vším štěstím povedlo. Kromě jednoho válečného dramatu jsme už cíleně vyhledaly filmovou kategorii Future Frames zaměřenou na mladé režiséry. 
ZDROJ

Země a svoboda/Land and Freedom (1995) – Ken Loach


Ken Loach si vždycky volí nepohodlné cesty a poctivě se snaží co nejvíce přiblížit pravdivému poznání. Jeho pohled na krvavý konflikt republikánů s frankisty má daleko k tradiční a zjednodušující představě o občanské válce ve Španělsku a jeho hrdina, mladý britský komunista David, bojující jako dobrovolník na straně republikánů, přijde o mnohé iluze. (KVIFF Karlovy Vary)

Mladý, naivní a nadšený komunista David opustí rodný Liverpool a vrhne se přímo do občanské války ve Španělsku, kde po boku republikánů bojuje proti Francovi a začínajícímu fašistickému hnutí. Na frontě přijde o své iluze, přátele i velkou lásku. Film není prvotně vystavěn na válečných scénách, ale hlavně na ukázce politických důvodů i výsledků sociální revoluce v letech 1936 – 39. Nechybí několik velmi silných scén, např. mnohaminutová diskuze vesničanů nad kolektivizací nebo závěrečné odzbrojování revolucionářů. Do jedné z rolí byl obsazen i režisérův dvorní scénárista, oba přišli osobně film do sálu uvést.

Hodnocení: 5/5




Po třídním srazu/Luokkakokouksen jälkeen (2016) – Kirsikka Saari

Padesátiletá Saila se po třídním srazu neprobouzí v dobrém rozpoložení. V posteli jí dělá společnost téměř zapomenutý spolužák, a přestože on si společné ráno spíše užívá, ona by celou záležitost raději vytěsnila. Setkání po letech je prodchnuté nejen humorem a něhou, ale i životním zklamáním a kocovinou nejen morální.  (KVIFF Karlovy Vary)

Kdyby mi bylo o deset let méně, tak by se mi tenhle krátký snímek asi moc nelíbil. Ale ve svých téměř kristových letech v něm vidím ženské zoufalství nad svým věkem, životem a neuměním stárnout. Morální kocovina jak hrom.

Hodnocení: 4/5


Čekání na Anu/Anas molodinshi (2016) – George Mukhadze

Matčina smrt se stává neradostnou příležitostí k setkání dlouho odloučených sourozenců. Ana a Niko k sobě jen těžce hledají cestu a slova jim v tom spíše překážejí. Až zdánlivá maličkost z minulosti jim pomůže prolomit bariéru a vzpomenout si, jaké to bylo, když jim vzájemná přítomnost dělala radost. (KVIFF Karlovy Vary)
Jemný, něžný a minimalistický film, ve kterém se děje všechno a nic. Sourozenci se po dlouhém odloučení setkávají při přípravách pohřbu své matky, oba vedou velmi rozdílné životy a těžko k sobě hledají cestu. Až oblíbená píseň prolomí vystavěnou zeď a pomůže jim překonat vzájemnou bariéru.

Hodnocení: 3/5

Alantida, 2003/Atlantida, 2003 (2017) – Michal Blaško

Mladý ukrajinský pár plánuje útěk do Německa. Píše se rok 2003 a ještě čtyři roky zbývají, než se Slovensko stane součástí schengenského prostoru. Slovensko-ukrajinská hranice patří pašerákům a obchodníkům s bílým masem a Martin s Denisijou zatím netuší, jaké nástrahy na ně čekají. Mají jen jeden druhého, ale oba jsou pro splnění svého snu ochotni obětovat mnoho.(KVIFF Karlovy Vary)

Cesta do pekel ve 30 minutách. To, co na začátku vypadá jako idealistická romance, se na konci promění v čisté zlo. Hlavní hrdina jde přes mrtvoly za svým cílem v podobě vysněné imigrace do Německa. A Denisija tak díky němu končí v rukou obchodníků s bílým masem. Silný a velmi emocionální snímek o událostech, o kterých se na Slovensku cíleně nemluví. Celý film má navíc vynikající kameru, až je těžko uvěřit, že Atlantida, 2003 je režisérův bakalářský! film. A jak nám po shlédnutí filmu sdělil sám autor, ač je hranice Slovensko – Ukrajina nejhlídanější hranicí schengenského prostoru, obchodování s ukrajinskými dívkami se děje stále i dnes. 

Hodnocení: 5/5


A závěrem? Vary díky za vše a naviděnou zase za rok! Budeme tam…


Líbil se vám článek? Můžete ho poslat dál do světa...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *