Holčičí karlovarská jízda pokračuje dnem druhým. Shodou náhod jsme se dostaly i na projekci nové programové sekce Future Frames, ve které mladí evropští režiséři představili svoje studentské filmy. A z toho, co jsme viděly, nutno uznat, že evropská kinematografie se o svoji budoucnost nemusí obávat. 

Fortunata, kadeřnice z  římského předměstí a svobodná matka oddaná své dcerce, se chystá hodit za hlavu únavné obcházení domácnosti klientek a sní o otevření vlastního salonu. Kolem energií překypující mladé ženy, jež si s imponující důstojností nade vše cení osobní svobody, rotují tři muži, z nichž každý jiným nezvratně ovlivní její život. (MFF Karlovy Vary)

Představitelka hlavní hrdinky kadeřnice Fortunaty herečka Jasmine Trinca přišla do Velkého sálu hotelu Thermal uvést svůj film. Velmi milá a nesmělá aktérka ve filmu ztělesnila čistou esenci Itálie – překrásná žena, výrazná gestikulace, mnoho rychlých a hlasitých dialogů. Děj je poměrně předvídatelný, bez dramatických zvratů, i přesto je tenhle ukřičený tanec mezi hrnci zajímavým nahlédnutím do života jedné silné ženy, která se snaží udržet sebe i dceru nad vodou.

Hodnocení: 4/5

Samotářský Martín měl jen pohlídat dům úspěšného bratrance, jenž s rodinou odjel na dlouhou cestu. Místo toho z něj pod tajuplným vlivem prostředí buduje zázemí pro vlastní virtuální rodinu. Není však jeho výtvor nakonec skutečnější než křehká iluze rodinného hnízda nepřítomných obyvatel domu?  (MFF Karlovy Vary)

Neotřelý námět chilské komedie o tajemném muži, který si přivlastnil život někoho jiného. Díky prázdnému domu získal novou identitu, zázemí, šatník i kocoura. Poté do jeho života vstoupí se svým synem krásná dívka Pachi a Martín ji přijímá do svého uměle vystavěného života. Původní majitelé domu se ale vracejí, Martín se beze slov vytrácí z děje, aniž bychom se o něm dozvěděli něco bližšího.

Hodnocení: 3/5

Na opuštěné silnici se setkávají dvě ženy provozující nejstarší řemeslo světa. Jejich motivace a zkušenosti jsou ale rozdílné. Jedna již ví, zač je ulice loket, druhá tajemství profesionální prostituce teprve objevuje. Komediálně laděný film představuje ženy, kterým se často vysmíváme, ale málokdy je chápeme.  (MFF Karlovy Vary)

Kosti pro Otta je 30 minut čisté konverzační krásy. Dvě prostitutky, jedna potřebuje peníze pro vlastní obživu, druhá si chce splnit svůj velký sen a stát se operní zpěvačkou. Jedna životem protřelá, druhá neuvěřitelně naivní. Z tohohle koktejlu mladý režisér (nar. 1989) namíchal jednoduchou a vtipnou ženskou skicu.

Hodnocení: 5/5

Snímek prolíná několik dějových linií ze života žen pracujících v nevěstinci. Vidíme matku, která se pokouší uživit dítě a nemocného manžela, zlatokopku, hledající bohatého manžela, i mladou nezkušenou dívku, kterou perspektiva života prodejné ženy děsí. Zobrazení ryze soudobého sociálního prostředí podtrhuje elektronická hudba modernistického skladatele Tošira Majuzumiho, která vnáší do Mizogučiho díla zcela nový tón. (MFF Karlovy Vary)

Ze sekce Pocta Kendži mu Mizogučimu jsme stihly pouze Ulici hanby. Nejsem velký znalec ani milovník asijské kinematografie, takže se mi povedlo druhou polovinu filmu sladce prospat 🙂 Ve filmu se vzájemně proplétá několik různých životních linií tokijských prostitutek v době, kdy se jednalo o zákoně o zákazu prostituce. Doufám, že se mi povede se k tomuto filmu ještě někdy dostat a neusnout u něj 🙂