Dneska si dáme rychlý průlet jarní metropolí a mekkou všech hipster kavomilců z pohledu rodiny se školními dětmi. Pokud bych navštívila Berlín jako bezdětná, asi by to vypadalo o dost jinak, muzeí by bylo méně, zoo vůbec a navštívila bych víc místních vyhlášených fancy bister i kaváren. Ale Berlín je město, kde si najde své opravdu každý a obě děti ho zhodnotily jako místo, kam by se klidně přestěhovaly.
Muzejní smršť
Jestli je nějaké místo, které by nikdo neměl v Berlíně vynechat, je to Museumsinsel, tedy Muzejní ostrov. Tady najdete hned pět velkých muzeí, dva největší taháky – Neues Museum a Pergamon Museum jsou nutností a „must see“ Berlína. Ano, i pro děti, obzvlášť ty školou povinné. Obě muzea jsou jako návštěva dějepisné učebnice.
Neues Museum
Zavádějící název nemá nic společného se současným uměním, ale odkazuje na to, že bylo postavené jako druhé (ano, první bylo Altes Museum). Tady najdete naprosto obří a skvostnou sbírku starověkého Egypta se zlatým hřebem – bustou královny Nefertity! Ano, to je ta, co má obrázek v každé učebnici dějepisu pro základní i střední školy. Cokoliv, co si představíte pod slovním spojením „starý Egypt“ je tady – papyrové svitky, sarkofágy, kanopy, části zdiva s hieroglify… Větší sbírku najdete jen v Káhiře a v Londýně. Takže kdo jako dítě snil o kariéře archeologa v Egyptě nebo četl legendární Řeku bohů od Wilbura Smithe, představí si, jaký zážitek tohle muzeum je.
Pergamon Museum
Nejmladší z muzeí berlínského ostrova zvečí vypadá jako mezopotámský chrám a přesně to, co odráží navenek najdete uvnitř! Sice většina davu míří k největší hvězdě muzea – babylonské Ištařině bráně, ale celá expozice je výlet do starověku, především blízkého východu, islámského umění a trošky klasické antiky. Fragmenty starověkých měst vás provedou Babylonem, Sýrií i Aleppem, vystavená sbírka ohromuje svojí velikostí. O tom, jak se do Německa tyhle sbírky dostaly, se raději nepídím…
Berlín nemá víc navštěvované muzeum než je tohle, jen se obrňte trpělivostí a kupte vstupenky dostatečně dopředu.
Jüdisches Museum Berlin
Německému národu se naštěstí povedlo projít silnou sebereflexí a katarzí z dějin 20. století, které mělo za důsledek vzniku mnoha židovských památníků, vzpomínkových míst i muzeí. Jedno z nejintezivnějších míst, které v Berlíně musíte (ano, v tomto případě je tohle slovo na místě) je Židovské muzeum architekta Daniela Liebeskinda.
Vzniklo přístavbou původního starého muzea (1734 – 35), ale jeho primární účel není klasické vystavování exponátů, ale objekt sám je pomníkem, který má působit na svého návštěvníka. Celá stavba je založena na silném myšlenkovém a emočním zážitku. Půdorys tvoří rozložená židovská hvězda, vstup vede podzemím, světla proudí dovnitř trhlinami, nenajdete zde žádný pravý úhel. Komplex stavby navozuje pocit beznaděje, stísněnosti, nicotnosti.
Jeho návštěva vám dá mnohem víc než tisíckrát omílané téma knih „random povolání z koncentračního tábora“. A protože architekt Liebeskindpracoval při návrhu s pocitem a zážitkem, které stavba vyvolává, nikoliv s expresivními výjevy z transportů nebo koncentračních táborů, je vhodným otvírákem pro diskuzi s dětmi na téma „proč nenávist nemá v lidské společnosti místo“.
A ještě jedno tématické seriálové doporučení. Známý příběh Anny Frank a její rodiny má nové seriálové zpracování s názvem A Small Light. Příběh tentokrát sledujeme z perspektivy Miep Gies a jejího manžela, kteří Annu a její rodinu ukrývali. A Small Light si pustíte na Disney+.
Deutsches Technikmuseum Berlin
Poslední muzeum vhodné nejen pro malé šotouše, je technické. V kontrastu s tím naším pražským působí jak z jiného světa – moderní, dostatečně interaktivní, venkovní expozice propojená s odpočinkovými zónami. Komplex několika budov je logicky členěna na několik částí podle zaměření – papírenství, chemie, textilní průmysl, fotka a video…
Návštěvnicky nejvděčnější hlavní část s leteckou a vodní dopravou navazuje plynule na venkovní část. Ta sloužila původně jako depo nákladového nádraží. Jo, je tu vystavený i vagon z transportů. O tom, jak je vhodné pojmout jeho vystavení, by se dalo dlouze hovořit. Stejně jako o orodování německých letců z první světové války, kteří jsou v letecké části vyzdvihováni včetně počtu sestřelených „nepřátelských“ letadel.
Berlín vyžaduje čas, opakované návštěvy a dobré boty. Jeho vibe okouzlí na první dobrou všechny věkové kategorie.
