Čtu v červnu

V červnu jsem zcela mimoděk plula na romantické až láskyplné vlně. 4 přečtené knihy a naprosto rozdílné milostné příběhy – mezi homosexuální, heterosexuální, stálé i povrchní, přelétavé i na celý život. Takže pokud byste si rádi přečetli trochu jinou „růžovou knihovnu“, nechte se inspirovat.

Bernardine Evaristo – Dívka, žena, jiné

Kniha Dívka, žena, jiné sleduje strhující osudy dvanácti britských žen na strastiplné životní pouti napříč uplynulým stoletím. Nebojácná farmářka, lesbická feministka, uklízečka středního věku, úspěšná bankéřka, přísná učitelka či žena v domácnosti s poporodní depresí… 

Každá z nich je jiná, a přesto se navzájem podobají víc, než by samy čekaly. Spojuje je touha něco nalézt: společnou minulost, lepší budoucnost, místo, které by se dalo označit za domov, porozumění, manžela, milenku, ztracenou matku, zmizelého otce nebo jen záblesk naděje. Román na pomezí prózy a poezie je oslavou černošských žen a jinakosti. (Zdroj)

Jestli bych měla sestavovat žebříček nejlepších knih první poloviny roku 2021, Dívka, žena, jiné by se objevilo na místě nejvyšším. A těžko říct, jestli ji letos ještě něco překoná.

Zpočátku se u této knihy na sítích vyskytovaly lehké výtky k její formě, absence velkých písmen uvozující věty, časté členění na odstavce a volné plynutí textu ale nejsou nic, nad čím bych se popravdě pozastavila. Mozaika příběhů mnoha žen afroamerického původu, které bojují nejen s patriarchátem, ale i s předsudky, gendrem, kradmými pohledy a šeptáním za zády nejen na ulici, ale i v rodině, je něco, co by si měl přečíst každý!

Autorka nám překládá na stříbrném podnose výpověď několika generací Britek černé pleti od postupné kolonializace, přistěhovávání se a asimilace na kontinent až po současnost, kdy mladé Britky naráží méně na rasové problémy, ale o to více na genderové či sociální „skleněné stropy“. 12 životních příběhů se mezi sebou vzájemně prolíná, autorka nabízí pohled matek, babiček, učitelek, studentek, umělkyň i aktivistek, které se každá po svém snaží prosadit ve světě velkých bílých mužů.

Kniha je prošpikovaná současnými tématy, nevyhýbá se ani hledání vlastí sexuality, gendery, zájem o nebinaritu nebo toxickým vztahům, které se nevyhýbají ani LGBTQ+ lidem. Hutný a čtivý text otevírá oči nejen v poloze týkající se rasy, ale především feminismu a právu vést takový život, jaký chceme. I když máme rok 2021, přesto všechno stále musí (nejen) afroamerické ženy bojovat s mysoginií a vynakládat mnohem vyšší úsilí aby dosáhly toho, co si muži berou automaticky a bez okolků. Představuje úskalí skrytého rasismu, který si často leckterý tolerantní člověk ani nemusí uvědomovat, ale zároveň vodítka, jak z toho ven, nechává na každém čtenáři.

Hodnocení: 5/5

EVARISTO, Bernardine. Dívka, žena, jiné. Přeložila Viktorie Hanišová. Brno: Host, 2020. ISBN 978-80-275-0367-4.

William Somerset Maughan – Barevný závoj

Děj románu, který poprvé vyšel v roce 1925, se odehrává v britské koloniální Číně. V jeho centru stojí mladý manželský pár, který je tvořen odlišnou dvojicí – oddaně milujícím introvertním mužem, povoláním lékařem, a jeho ženou, dívkou z anglické lepší rodiny, která do manželství vstoupila bez lásky, zato se snahou změnit prostředí a své společenské postavení. V důsledku náhodně odhalené manželčiny nevěry dojde ke krizi a žena je donucena odjet s manželem do čínského vnitrozemí, kde propukla epidemie cholery. Tíživé životní podmínky boje s epidemií a všudypřítomnost smrti podstatně ovlivní jejich životy a vzájemný vztah… (Zdroj)

Občas je fajn sáhnout i po klasice a přečíst si o mezilidských vztazích, které se defacto po staletí nemění. Téměř sto let starý příběh pracuje s principem hate-love vztahu mladého manželského páru, do kterého ona (Kitty) vstupuje z rozumu a on (Walter) z lásky. Až nevěra a společně prožitá silná negativní zkušenost oba odhalí v ryzé nahotě a ukáže, zda jejich vztah byl velký omyl nebo se pokusí najít si k sobě cestu.

W. S. Maughan je skvělý vypravěč, který na malém prostoru dokáže rozehrát silný příběh s hlavní hrdinkou, kterou nejdříve nesnášíte a pak si ji zamilujete. Dynamický a velmi dramatický oblouk s nečekaným dějovým zvratem se zpočátku tváří jako klasická vztahovka, ale ve finále jde o silný příběh. Škoda jen, že za oním pomyslným závojem zůstává Walter a jeho velmi racionální povaha. Zasloužil by si mnohem víc prostoru, jeho vnímání manželství by dalo knize další rozměr.

Hodnocení: 4/5

MAUGHAN, William Somerset. Barevný závoj. Přeložil Pavel Pokorný. Praha: Prostor, 2017. ISBN 978-80-7260-355-8

Hana Lundiaková – Co je ti do toho

Toto je proměna, nádherná a drsná Verwandlung. Co je ti do toho není příběh jakéhosi erotikou nabitého heterosexuálního vztahu či milostného trojúhelníku. Je to obsese. Obsedantní touha porozumět tomu druhému a sobě, a to za každou, možná i nejvyšší cenu. Tabu lásky mezi třináctiletým teenagerem a ženou v Kristových letech ukazuje nejenom na střet osobních hodnot, ale také na střet jazyka, řeči a kultur v rámci jedné pokrytectvím poznamenané společnosti. S každou kapitolou se k sobě dvě bytosti dostávají stále blíž a blíž. Až se setkají na místě, kam za nimi nikdo nemůže a které jim nikdo nedokáže vzít. Možná tam směřujeme všichni, jenom se toho ještě bojíme. Co kdybychom se jednou proměnili v to, co skutečně jsme?! (Zdroj)

Prvotina mladé české autorky Hany Lundiakové je tak trochu Lolita naopak. Nebýt doporučení jednoho z dílů podcastu Liberatura, nejspíš bych ji ke své škodě minula.

Dospělá třicátnice, materiálně i finančně zajištěná a soběstačná, matka malého syna a úspěšná korporátní zaměstnankyně se zcela iracionálně zamiluje do pubertálního výrostka. Jejich výbušný střet hodnot, kultury i vyjadřování či sebeprezentace jiskří sexuálním napětím. Jejich vzájemný vztah je víc než na lásce postaven na živočišnosti, kouzlu zakázaného, obsesi a posedlostí. Text plný metafor, vulgarit i scén, které skutečně vyvolávají fyzické reakce graduje do sic! předvídatelného konce, ale zcela reálného.

Co je ti do toho není žádná vysněná love story se srdíčky a milostnými dopisy, ale zvrácený životní příběh, který se může stát každému.

Na Českém rozhlase k poslechu nyní jako Četba s hvězdičkou.

Hodnocení: 4/5

LUNDIAKOVÁ, Hana. Co je ti do toho. Brno: Větrné mlýny, 2020. ISBN 978-80-7443-336-8

Raynor Winn – Pobřežní cesta

Kniha Pobřežní cesta je otevřená, optimistická osobní výpověď o tom, jak těžké je se vyrovnat se zármutkem a jak ozdravnou moc může příroda mít. Především je to však příběh o domově, který můžeme ztratit, znovu vybudovat i nečekaně objevit. (Zdroj)

Cestopisy a já si spolu moc nerozumíme… Po prvotním nadšení mě začne ubíjet rutina fyzického putování a s tím související duchovní proměny a od druhé poloviny knihy už doufám v rychlý konec a dosažení vytouženého cíle.

Pobřežní cesta Raynor Winn pro mě měla naštěstí ještě další přesah, díky kterému jsem knihou „docestovala“ až do finále bez škobrtnutí.

Starší manželský pár vinou špatných investic přijde úplně o vše – dům, pozemky, peníze… Celý jejich život se smrskne do dvou batohů a jedné vážné diagnozy Raynořina manžela Motha. S provizorním vybavení a s minimem peněz se ve svém pokročilém věku rozhodnout projít Jihozápadní pobřežní cestu, která vede po anglickém pobřeží (South West Coast Path má 630 mil, tj. 1014 km). Cestou se potýkají nejen s nedostatkem jídla, finanční krizí, zdravotními problémy či nepřízní počasí, ale i předsudky a posouvání vlastních hranic.

Devizou knihy nemusí být příběh velké lásky, kdy se dva padesátníci rozhodnou svůj životní zlom „vyšlapat“, ale právě velmi reálný problém bezdomvectví, do kterého spadli jen kvůli špatným investicím a rozhodnutí. A na to se nabalují předsudky ostatních pocestných, kteří při slově „bezdomovci“ okamžitě berou nohy na ramena, aniž by znali celý kontext. Autobiografickou knihou prostupuje všudypřítomný strach z Mothovy nevyléčitelné nemoci, Raynor neopouštějí myšlenky na to, jaké to bude, až ovdoví, ale zároveň chůze a putování obrušuje hrany smutku. Nezapomíná i na to, jaké je začít po padesátce úplně znovu, hledat si práci, bydlení, stavět nový život od základu.

Jestli vás zajímají autobiografické cestopisné knihy, které ale obsahují i něco víc, než jen popisy krajiny, běžte s Raynor a Mothem na South West Coast Path!

Hodnocení: 4/5

WINN, Raynor. Pobřežní cesta. Přeložila Lucie Mikolajková. Brno: Kazda, 2020. ISBN 978-80-88316-94-7

A co si dáme příště? Po dlouhé době zase trochu historie v podobě válečné knihy i příběh inspirovaný řeckým eposem.

Líbil se vám článek? Můžete ho poslat dál do světa...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *