Na konci loňského roku to tu trochu usnulo… Nebyla nálada, čas, energie, nic. Veškerý svůj volný čas jsem se snažila věnovat dětem, vánočním přípravám, obíháním besídek soukromých i školních a školkových. A když už byl večer čas, raději jsem ani nezapínala počítač, ale šla si s knížkou lehnout do postele.

Stručně řečeno, musela jsem někde ubrat. Moje ponocování si začalo vybírat svoji daň a konečně mi docvaklo, že chodit spát každý den po půlnoci a ráno v půl sedmé se nutit cvičit pozdrav slunci není ta správná cesta.

Novoroční předsevzetí si nedávám, ale ráda bych se držela svého nastaveného delšího spánku a opět to tu oživila. Budu se snažit psát méně textu a víc fotit, abych stíhala alespoň dva příspěvky týdně, ono se stejně všechno důležité a aktuální odehrává na instagramu 🙂

Proto se pro dnešek loučím a krásný nastávající dvacítkový rok přeji s fotkami novoroční procházky. Prošli jsme se podél vody přes Podolí a Náplavku až k Lucerně, kde nás páter noster vyvezl na střechu. O otevřené střeše paláce Lucerna jsem psala už tady, ale teď do jara spí a odpočívá.

Krásné výhledy na rok 2020!