Září je takový rozjezdový tréninkový měsíc, škola piánko, nic se neděje, do školky občas, není kam se honit. Venku pěkně, nebudeme sedět doma na zadku žeano. Říjen už je jiní liga. Začínají kroužky, u nás naštěstí chodí každé dítě jen na jeden, občas to chce nějakou přípravu do školy, mě naplno propuká šílenství jménem „hledám ideální práci“. Ještě že se dá v pohodě číst v MHD a ze svého seznamu si můžu odškrtnout 4 knihy.
Dita Táborská – Běsa
Běla a Sabina jsou jednovaječná dvojčata. Mimořádně silné vzájemné napojení, v němž vyrůstají, však rozleptají drogy a jen jedna ze sester nad nimi zvítězí. Jejich matka se od té doby utápí v sebelítosti a ztracenému dítěti věnuje většinu svých myšlenek a lásky. Druhá tak přichází nejen o své dvojče, ale i o matku.
Ve stejném roce jako obě dívky se v české vesnici na Ukrajině narodí Vitalij, který se v dospělosti rozhodne odjet do vysněné země svých předků. V Praze se však zaplete s pasákem a obchodníkem s gastarbeitery Lubošem, který jej připraví o všechny iluze.
A pak se narodí jedno dítě, které osudy všech hrdinů propojí a přinutí je přehodnotit jejich představy o tom, co znamená být sestrou, matkou… ale i otcem. (Zdroj)
Běsa volně navazuje na prvotinu Dity Táborské Malinka, ale bez jejího přečtení se v klidu obejdete.
Na začátku knihy se setkáváme s dvojčaty Bělou a Sabinou, které vychovává pouze jejich matka. Holky mají velmi intenzivní vztah, po celý život jsou na sebe napojené neviditelnou pupeční šňůrou jejich myšlení a jednání je podvědomě stále ovlivňováno tou druhou sestrou. Jejich vzájemný vztah naruší experimentování s drogami, z kterého jedna vyjde jako vítěz a druhá se propadne na samé dno závislosti. Vztah sester a matky je odsouzen k zániku, i když se s občasnými úspěchy snaží navázat na společnou minulost.
Vitalij, ukrajinský dělník, přichází do Prahy jako levná pracovní síla. S vidinou rychlých peněz a pomoci své rodině se nechá nelegálně zaměstnávat. Bohužel nic nedopadne podle jeho představ a on se s prázdnou kapsou a po vážném úraze vrací zpět na chudou Ukrajinu. S sebou si nese jen vzpomínku na jednu milou prostitutku, se kterou se potkal.
Vitalijova rodina, Bělina rodina, přátelé, Malinka, pasák Luboš… ti všichni se v knize potkávají a míjejí v jednom velkém propletenci, nevědomě se ovlivňují a scházejí.
Po přečtení Malinky následovalo lehké rozčarování v podobě úplného konce knihy, Běsa mi naopak pomohla se s Malkou vyrovnat. Stejně jako u Malinky si autorka neodpustila „ezo“ polemiku, v první knize to byly rozhovory s Bohem, v Běse je to zase téma smrt – duše.
Jako zjevení v celé knize působí úplný závěr, který tvoří ručně psaný deník z protidrogové léčebny. Několikastránková sonda do hlavy mnohaleté uživatelky je silnou kávou.
Hodnocení: 4/5
TÁBORSKÁ, Dita. Běsa. Brno: Host, 2018. ISBN 978-80-7577-583-2.
Hana Marie Körnerová – Heřmánkové údolí
Strhující příběh ženy, které osud původně rozdal horší kartu než jiným. Byla silná, ačkoli si svou sílu neuvědomovala, a statečná, ačkoli o statečnosti nikdy nepřemýšlela. Dokázala najít obyčejné lidské štěstí i v tvrdé době a ještě tvrdších podmínkách. Přesto se nikdy necítila odstrčená či o něco ochuzená a dokázala prožít svůj život naplno.Příběh začíná v roce 1946, kdy sedmnáctiletou Annu repatriují z Ruska do poválečného Československa. Oba rodiče jsou mrtví a matčini příbuzní v Čechách se uvolili o sirotka postarat. Anna přijíždí do krajiny, kterou zná jen z vyprávění, ale která se v jejích představách jeví jako země zaslíbená. Neumí řeč a příbuzné zná jen z fotografií. Přesto u nich doufá nalézt nový domov – jedinou jistotu v nejistém světě, který ji obklopuje.Po příjezdu na místo se ale dovídá, že všechno je jinak. Ze dne na den se ocitá v nádherné, ale téměř vylidněné krajině Středohoří, s mužem, o němž ve skutečnosti nic neví… (Zdroj)
Příběhy silných žen od českých autorek já můžu 🙂 Heřmánkové údolí není žádná žhavá novinka, ale já jsem se k ní dostala až teď a popravdě vůbec nechápu, jak jsem jí mohla minout.
Anna je nechtěný sirotek, který vyrůstá v chudé válkou zničené Ukrajině. Po skončení války se vrací ke svým příbuzným do Čech, kde se ale nedočká příliš vřelého přivítání. V jejich sedmnácti letech je jí domluven sňatek s válečným hrdinou, který po odsunu sudetských Němců dostane zájezdní hostinec na samotě v Heřmánkovém údolí. Kolem Anny přebíhají roky a dějiny – dozvuky odsunu, divoké poválečné období, období blahobytu i krutých zim. Anna se sžívá se svým manželem i svéráznými sousedy, děti rodí jak na běžícím páse. Jenže přichází komunismus, normalizace, zhoršující se psychické stavy manžela a veškerá práce a péče o rodinu leží pouze na Anně. Z relativního komfortu hostince se celá rodina ocitne téměř na dně bez vyhlídek na lepší život.
Celou situaci zachraňuje komunismus, který vítá své ovečky v milující náruči. Tohle jediné mi nesedlo, není to nijak okaté, ale soudružkování a „pomocná ruka ideologie“ tu cítit je.
Heřmánkové údolí se čte samo, je to jedna z knih, která se nedá odložit. Je uvěřitelná do posledního písmenka a člověk u ní jen žasne, jaký život měly naše babičky a prababičky.
Hodnocení: 4/5
KÖRNEROVÁ, Hana Marie. Heřmánkové údolí. Vyd. 2. Brno: MOBA, 2013. ISBN 978-80-243-5584-9.
John Boyne – Chlapec na vrcholu hory
Když osud malému Pařížanovi Pierrotovi určí, že bude žít u tety na vrcholu hory, nemá chlapec ještě ponětí, kam se svět řítí. Jenže píše se rok 1935 a tajuplný dům, kde teta pracuje jako hospodyně, je zlověstný Berghof, horské sídlo Adolfa Hitlera. Vůdce si vezme Pierrota pod svá ochranná křídla a uvrhne ho do neznámého, nebezpečného světa moci, tajemství a úkladů – a chlapec si bude muset zvolit, na kterou stranu se přidá. (Zdroj)
Po Chlapci v pruhovaném pyžamu přichází John Boyne s další knihou s tématem druhé světové války. Hlavním hrdinou je opět chlapec, který vědomě zavírá oči před krutostmi hitlerovské ideologie. Pierrot přijde o celou rodinu a z Francie se stěhuje do Hitlerova sídla, kde slouží jeho teta. Pierrot se setkává s nacistickými myšlenkami, které mu jsou od první chvíle sice nepříjemné, ale svojí dětskou optikou si je neumí vysvětlit a pochopit je. Fascinuje ho moc a respekt, který vzbuzují uniformy a je jedno, jestli je na sobě mají důstojníci nebo příslušníci hitlerjugend. U tety si ho na svých občasných návštěvách vezme pod patronát sám Führer a pomalu začíná chlapce ovlivňovat svými názory. Chlapec se lehce nechá opít nabytou mocí a velmi rychle se z něj stává zarytý nacistický fanoušek. A i když i k němu přicházejí zprávy o válečných zločinech a hrůzách, zavírá před nimi oči a dále páchá svá drobná „vítězství“.
Chlapec na vrcholu hory je primárně určen mladým čtenářům, ale přečíst by si ho měl i každý dospělý, kterého zajímá, jakým plíživým a pomalým způsobem se dá kazit charakter. Ta děsivá proměna z malého chlapce na „nacipána“ je krutě reálná.
Hodnocení: 5/5
BOYNE, John. Chlapec na vrcholu hory. Přeložil Petr ŠTÁDLER. Praha: Slovart, 2017. Brio. ISBN 978-80-7529-394-7.
María Dueñas – Čas mezi šitím
Strhující román o zdánlivě obyčejné ženě, která využije svůj talent a odvahu, aby se proměnila v prestižní krejčovou a později v tajnou agentku pracující pro Spojence za druhé světové války. Úchvatnou prózou napsaný Čas mezi šitím se řítí nezadržitelným tempem po mapách a nostalgických vzpomínkách; z legendárních koloniálních enkláv v severní Africe nás přenese do proněmeckého Madridu na začátku druhé světové války a do kosmopolitního Lisabonu plného špionů, oportunistů a válečných uprchlíků. (Zdroj)
Občas je dobré si těžká témata proložit něčím lehčím, oddychovějším. A když tomu nechybí romantika a skutečné historické reálie, polovina úspěchu je zaručena.
Sira společně se svým milencem opustí Madrid, kde se schyluje k občanské válce. Uchýlí se do Maroka, kde si společně žijí na vysoké noze. Díky své naivitě skončí sama, bez peněz, v nemocnici a s dluhy na krku. Naštěstí umí šít a s nelegální pomocí svých nových přátel si otevře malý módní salón. Ten naštěstí prosperuje, Sira splatí dluhy, seznámí se s lidmi z vyšších vrstev, získá zajímavé kontakty a relativně stabilní život.
Jenže přichází druhá světová válka, poměry sil se rychle mění a Sira je zverbována jako britská špionka. Vrací se z Maroka zpět do rodné země, kde si otevírá luxusní salón především pro hitlerovskou dámskou klientelu. Krejčovství je jako kadeřnictví, tady se plká, drbe a lze lehce přijít zajímavým informacím.
Krásná románová pohádka je proložena několika nudnými kapitolami i napínavými špionážními pasážemi. Přerod Siry ze švadleny na špionku je poněkud překotný a méně uvěřitelný, i když je zasazen do reálného prostředí a mezi skutečné historické osobnosti. Plochost a povrchnost charakteru hrdinky skvěle vyvažují vtipné a zajímavé vedlejší postavy, které mě občas bavily víc než hlavní dějová linka. Mínus bod je za epilog, který je bohužel úplně zbytečný.
Hodnocení: 4/5
DUEÑAS, María. Čas mezi šitím. Brno: Jota, 2014. ISBN 978-80-7462-560-2.
A máme tu listopad, kde si poprvé vyzkouším ježdění škola – školka – práce a sama jsem zvědavá, jak mi to půjde. Hned zkraje měsíce se mi povedlo konečně dočíst pěkně vypasenou knihu O dívce Grace, která mě docela potrápila. Napravím to něčím lehčím a odpočinkovějším.
Co jste četli Vy? Jak zvládáte rodinný time-management a čtení?