Něco končí, něco začíná

Kdo mě sleduje na Instagramu, ten už ví, jaké změny čekají náš rodinný život v listopadu. Velké, neodkladné a důležité…

Milníky pro děti i rodiče

Už dospěl správný čas, půjdu do práce. Jen samotná myšlenka, že Éčko odevzdám do družiny a Téčko bude ve školce spát, ve mě musela uzrát a trvalo, než jsem si na ní zvykla. Ale podvědomě cítím, že šest a půl roku doma s dětmi je moje maximum, potřebuji změnu a hlavně si opět osvojit pracovní návyky. Nikdy jsem děti neodkládala do školky, oba nastoupily až když si k tomu dospěly samy (Éčko ve 4,5 a Téčko ve 4), ve třech letech je to prostě brzy a jsem ráda, že mohly být doma déle. Stejné to bylo s jejich docházkou, domů vždy po obědě, proč spát ve školce, když si to společně užijeme lépe. Čas strávený společně žádná školková činnost nahradit nemůže. Chápu, že tohle není v každé rodině možné a jsem moc ráda, že zrovna já jsem na svůj návrat do práce jsem nemusela chvátat.

Moje hledání nové práce

Cesta k novému zaměstnání nebyla úplně jednoduchá. Od září jsem se nahlásila na Úřad práce, Téčko začal chodit na 2 – 3 dopoledne do školky, aby se seznámil s dětmi a školkovým prostředím. Jednoduše jsme tu dobu strávenou v institucích minimalizovali na míru, která vyhovuje všem. Během dopoledne bez dětí jsem psala motivační dopisy, rozesílala CV a hledala, googlila a pátrala. Už v průběhu září se mi vyprofilovaly požadavky na ideální práci – maximálně 20 hodin týdně, ale raději méně, možnost home office, volné pátky, žádné odpoledne a víkendy a dobrou dostupnost od školy/školky. A hlavně, aby mě práce bavila, těšila jsem se do ní a naplňovala mě. Možná jsou moje požadavky až moc troufalé, ale pořád chci trávit svůj čas hlavně s dětmi, užít si je, dokud mě potřebují (a chtějí) 🙂

Dva měsíce email mlčel nebo mi přicházely odmítavé odpovědi. Ono popravdě nabídek krátkých úvazků, které by splnily moje přání, bylo pomálu. Až se mi nakonec během 2 týdnů sešly 3! báječné nabídky. Ve chvíli, kdy jsem propadala splínu a smiřovala se s korporátem, podpatky a dětmi do večera v družině a školce, to klaplo. Moje přání se zhmotnilo ve skutečnost. Čeká mě nový start a já se těším! Bez výčitek, bez smutku a s radostí…

Vy všechny ženy – matky, které máte pocit že work – life balance neexistuje, nezoufejte! Někdy to trvá a ve chvíli největšího zoufalství se objeví to pravé…

Líbil se vám článek? Můžete ho poslat dál do světa...

2 thoughts on “Něco končí, něco začíná

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *