První školní…

Poprvé jsme ji společně vyprovodili do velkého školního světa. Vrátila se nadšená, rozzářená a spokojená. Doufám, že jí škola nevezme chuť do poznávání a objevování…

Ještě jedno léto bez školních povinností

Naše poslední celé společné léto jsme užívali do posledního dne. A i tak nezbyl čas na spoustu výletů a akcí, které jsem měla v plánu. Nejsem „odkládací“ typ dětí, ráda s nimi trávím dny a nepřemýšlím, kdy a na jak dlouho by si je někdo mohl odvést. Nedělala jsem to u miminek, nebudu to dělat ani u školáků. Mám ráda svůj volný čas, ale umím si ho udělat i s plnou chasou 🙂 Navíc tohle byly opravdu poslední prázdniny před kolotočem školka – škola – práce.

Nějaké obavy, jaké to v té velké škole vlastně bude, v její malé makovičce proběhly, ale díky skvělé paní učitelce byly rozptýleny v nekonečnu. Školu jsme vybírali hodně dlouho a pečlivě. Absolvovali jsme společně i návštěvu Pedagogicko-psychologické poradny, především kvůli mým obavám, zda zvládne kolektiv dětí. Éčko je velmi introvertní, stydlivá, zarputilá a stále bojuje s pochybami všeho druhu. Škola zaměřená na výkon a zdůrazňování nedostatků by ji nejspíš velmi rychle semlela… 


I státní škola může být „alternativní“

Na první třídní schůzce jsem se přesvědčila, že i malá statní škola by mohla fungovat. Nemusí se tlačit na výkon, nemusí se sedět v lavici, známky nemusí být nutností a žák může být rovnocenný partner.

A tak se bude o tělocviku tančit a o hudebce hrát na flétnu, o prvouce chodit ven a matematika poznávat pomocí Hejného, psát školní deníček i sebehodnocení, připravovat školní jarmarky i chodit lézt na stěnu. Malovat, spolupracovat, dozvídat se nové a nové informace… A z čeho jsem paf, jsou třídní schůzky formou konzultací rodiče – dítě – učitel, kdy má každý právo a nárok na diskuzi a svůj názor.
My jako rodiče můžeme doufat, že elán dětí vydrží co nejdéle, energie skvělé paní učitelce do prázdnin a školní škatulky a kolonky nám nebudou házet klacky pod nohy.

Za dva týdny vyprovodím do školky Téčko, ten se těší na kamaráda, na nové hračky, na změnu denního rytmu. I když jak se znám, dokud to bude možné, tak bude víc doma než ve školce 🙂 A kam vyšlu sebe, tak to zatím netuším…

Líbil se vám článek? Můžete ho poslat dál do světa...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *