Co mají tihle dva společného? Na první pohled nic, ale v knize se z nich stanou velcí přátelé. Šedík je nejmladší ze tří koťátek. Oba starší bratři ho systematicky tyranizují a navíc jednoho dne odejde i jeho máma Míla. Tahle úvodní část byla jediná, se kterou měly děti problém. Proč máma odešla, když ho jeho starší bráškové nemají rádi? Proč ho nechala samotného? A kdy se vrátí? Pro lidská mláďata těžko pochopitelné chování. Naštěstí se Šedík vydá hledat na půdu nový pelíšek a objeví Bubi. Bubi je růžový huňatý kulich zapomenutý ve skříni, který nesmírně touží po nějaké hlavě, která by ho s láskou nosila. Než se jedna malá holčičí hlavička najde, čeká dvojici ještě spousta dobrodružství. Dojde řada i na kočičí brášky, kteří dostanou pěkně za vyučenou. A navíc je to setsakramentsky vtipné!

Co ale z knihy dělá netradiční a vyhledávanou publikaci je její forma. Kombinuje v sobě klasický text, ilustrace, komiksové stripy i bubliny. Každá strana tak není jednolitou masou textu, který by mohl začínajícího čtenáře vyděsit, ale je „rozbitá“ na spoustu malých částí a děti se nestihnou nudit. Navíc mají všechna slova barevně vyznačené slabiky, které velmi pomáhají v začátcích čtení. Jak jsem se v knize dočetla, i samotný font byl vybrán speciálně pro dyslektiky a malé čtenáře – znaky mají silnější základnu a jsou víc od sebe, text poté tolik nesplývá.

Autorem ilustrací je manžel spisovatelky – Milan Starý. Společně jsou sehranou dvojicí a na jejich knihách je to vidět. S jejich publikacemi neuděláte chybu, dostanete skvělé ilustrace a inteligentní příběh s přidanou hodnotou v podobě nějakého ponaučení nebo zasvěcení do netradičních témat. My se už chystáme na Chrochtíka a Kvikalku 🙂 Sama jsem zvědavá, až starší Éčko půjde na podzim do první třídy, jak se se čtením popasuje a jak se jí z Šedíka a Bubi bude číst.