Další knížka z holčičího ranku, tentokrát neprinceznovská, nerůžová a nenačančaná 🙂 Ono být princeznou, čekat ve sluji zlého draka na prince na bílém koni je na dnešní poměry poněkud pasivní a nudné. I mezi námi žijí „princezny“, které chtějí vzít osud do svých rukou, nenechat se vláčet předsudky a očekáváním, ale rozhodovat samy za sebe. Děvčátka, která do světa hlasitě křičí „nechci být princezna“!

Taková je i Majka. Její rodina by z ní ráda měla princeznu jako ze žurnálu, ale Majka si na to nepřipadá dostatečně krásná. No a když nebude princezna, tak by se mohla přeci stát drakem, protože ten je moudrý a všechno ví. Jako mávnutím proutku je z maminky princezna, z tatínka samozřejmě udatný princ a babička s dědečkem pokorně přijmou roli koster 😀 A protože je Majka drak nad draky, nedá svoji kůži lacino… Princ stále dokola bojuje a bojuje, princezna se nudí a kostlivci na koberci poslušně usínají.

No jo, ale co když Majka další den zjistí, že na draka je přeci jen moc hezká? Na princeznu to pořád není ono, za to z ní bude báječný donžon! (Zde doporučuji nápovědu strýčka google). Role se vystřídají, rodiče pochopí, že ne každá holčička chce být princezna a že být drakem nebo donžonem je vlastně stejně skvělé. Protože vymanit se z očekávání okolí je osvobozující a být sám sebou je nade vše.

Autorem knihy je u nás zatím neznámý Grzegorz Kasdepke, za to ilustrátorku Emiliu Dziubak zná každé malé děcko. Že je Vám to jméno neznámé? Tak to nejspíš nemáte doma velmi populární leporelo z nakladatelství Host Rok v lese nebo Obejmi mě, prosím.

Tuhle knížku jsme shltli na jeden zátah u večerního čtení, obě děti z ní byly nadšené a i když příběh není nijak závratně napínavý, vtip a ilustrace ho posunuly o třídu výš. Popravdě vůbec nechápu negativní komentáře na databazeknih.cz, v tomto případě mi připadají velmi neoprávněné.