Nová budova Národního muzea – to není jen známá a hojně navštěvovaná expozice Archa Noemova (o té zase někdy jindy), ale i její popelkovská a trochu opomenutá výstava s názvem Světlo a život. Archu zná snad každý, kdo má doma dítě, které se zajímá o zvířata. Ale Světlo a život? Kolik z Vás, kdo to tu čte, o téhle výstavě ví?

Archa Noemova a Světlo a život

Popravdě i my na tuhle výstavu šli trochu z nouze. Původní plán byl Archa Noemova, ale tu už děti znají a tušila jsem, že to budeme mít proběhnuté než bys řekl švec. Takže jsem na pokladně automaticky koupila lístek i na Světlo a život, kde jsme paradoxně nakonec strávili mnohem víc času než na Arše. Přitom je to expozice poloviční velikosti.

Macarát jeskynní

Jak je z názvu jasné, výstava představuje důležité působení slunečního záření v různých biotopech, jeho životodárnou funkci, ale i to, jak vypadají zvířata a rostliny přizpůsobené na jeho nedostatek. Celý prostor výstavy je rozčleněn na 4 části, které jsou od sebe opticky, světelně i stavebně rozdělené. Začíná se jeskyní, přes půdní reliéf se pokračuje do stepi a expozici uzavírá tropický les.

Pravěká část

Jak vypadá život bez světla?

Hned za dveřmi se noříme do šera a tmy. Část s názvem Jeskyně zobrazuje život v naprosté tmě nebo s minimem světla. Je tu krásné povídání o macarátovi jeskyním, netopýrech nebo paleontologii. Nechybí ani krátká historická vsuvka o jeskynních malbách, prehistorických nálezech na našem území i možnost nechat děti zkusit si „vykopat“ a očistit kosti jeskynního medvěda. Děti hodně zaujaly minerály s fluorescenčními vlastnostmi – minerály se nasvítí UV lampou, po zhasnutí lehce září fluorescenčním světlem, tzv. dosvit.

Pravěká hyena z moravských vykopávek

Z říše temnoty se pokračuje o trochu výš – na pomezí světla a tmy. Tato část je zaměřená na život v půdě – žížaly, brouky, houby. Nechybí ani velký prosklený model vrstevnatosti podloží nebo videoprezentace o přínosu žížal.

Model půdního reliéfu

Z půdy konečně na povrch, do světla a sluníčka. V této části nechybí vycpaná zvířata, stejně jako v Arše Noemově. Majestátní bizon, toho se Téčko trochu bál, gepard či sajga tatarská. Co obě děti zaujalo naprosto nejvíc z celé výstavy, byl obří model blechy a klíštěte. A já jsem si mohla zopakovat svoje znalosti zoologie a parazitologie 🙂 Krásný je i model mokřadu s čápem, volavkou i bukačem.

Bizon vzbuzuje opravdu respekt

Interaktivní dotyková obrazovka s potravním řetězcem

Součástí jsou i informační panely o travinách a obilovinách nebo o tom, co se děje v rostlinách v noci či jaké barvy vnímají některé druhy zvířat. Jediné, co mi tu chybělo, bylo nějaké souhrnné povídání o fotosyntéze podané takovou formou, aby to pochopily i děti.

Traviny a obiloviny

Model blechy a klíštěte

Klíště i blechu si můžete prohlédnout pod lupou

Model mokřadu s jeho typickou faunou a flórou

Z podzemí do tropů

Celou výstavu uzavírá tropický prales, na kterém je krásně ukázáno, jak fungují stromová patra zalesněného biomu. Jenže než začne současný prales, je potřeba ukázat, jak vypadal před mnoha miliony let. V jedné velké vitríně jsou vystavené zkameněliny pravěkých přesliček, plavuní a kapradin. Naštěstí včetně měřítka, takže si děti mohly udělat představu, jak velká byla pravěká přeslička v porovnání s tou dnešní.

Přesličky, plavuně a kapradiny

Část o současném pralesním biotopu je zastoupena především faunou a povídáním o adaptabilitě na nedostatek světla a extrémní klimatické podmínky. Celé této části dominuje model dutého tropického stromu.

Pralesní fauna

Model tropického stromu

Jediné, co bych mohla výstavě vytknout, je jakási neucelenost a roztěkanost. Téma „světlo a život“ je natolik rozsáhlé téma, že by si zasloužilo lepší celkové uchopení a především propagaci. Ve všední den v poledne jsme tu kromě dvou turistek byli úplně sami.

Praktické informace:
Kde: Nová budova Národního muzea, Vinohradská 1, P1
Kdy: do 31. 12. 2018
Za kolik: děti do 6 let zdarma, nad 6 let 70 Kč, dospělý 120 Kč
Pracovní listy – klik zde