S reporty z výtvarné herny mám 3 týdny skluz, ach ach. Jenže když je venku tak hezky, doplňujeme vitamín D a na nějaké zpracování fotek není čas. A popravdě ani chuť 🙂 Tak to vezmu letem světem…

Po půl roce se herna přesunula do prostoru Korza Veletržního paláce. A je to velmi vítaná změna… velký otevřený prostor, spousta denního světla, vysoké stropy a opravdu spousta místa. Sousedství Café Jedna jako příjemný bonus k tomu. Děti můžu nechat chvíli samotné v herně a zatímco tvoří, doběhnout si pro kávu. Oslím můstkem se tak dostávám k první herně s názvem Sedím v kavárně…

Malíř, sochař, grafik Karel Malich ve svých dílech vyjadřuje nejen realitu, ale i to nehmotné kolem nás – svět vůní, chutí, pocitů, zvuků, všechno, co nevidíme, ale tvoří náš svět. Stejné znázornění si děti vyzkoušely i na herně Sedím v kavárně… věnované právě Karlu Malichovi. Tvořily se koláže, stavěly instalace z drátů, kreslilo se práškovými barvami… Ale hlavně se hrálo, povídalo a bavilo ve vlastní kavárně.  

Kdo by potřeboval veškeré prktické informace o herně, kdy, kde, jak, s kým, pro koho a za kolik, připomínám starší článek ZDE