Pokud bude platit známé pořekadlo „jak na Nový rok, tak po celý rok“, bude ten letošní osmičkový plný kultury, výstavy, výborné zmrzliny a ještě lepší kávy. A zimního spánku… Naše děti totiž najely na mód „vstávám se sluníčkem“ což se v zimě hodí, i když snídaně v 10 dopoledne ze mě matku roku rozhodně neudělá. Třeba mi kredit zvedne tahání dětí za kulturními zážitky, tou byla první den nového roku výstava v Tančícím domě „Sedmičky Josefa Lady“.

Sedmičky v názvu jsou kvůli datům 1887 – rok narození Josefa Lady, 1957 – Ladovo úmrtí a 2017 – start této velké retrospektivní výstavy. A aby té symboliky bylo ještě o fous víc, Tančící dům stojí v části nábřeží, kde Josef Lada žil.

A především – děti vítány!

Jelikož se jedná o opravdu velkou výstavu, na její prohlédnutí je potřeba vyhradit si dostatek času a nehonit se. Všechna díla jsou rozmístěna tématicky do čtyřech pater. Úplně vespodu pod Tančícím domem je patro věnované bubákům a hastrmanům, ročním obdobím a cyklům či zvířatům. Tady se musí líbit snad každému dítěti! I rodičům 🙂 Všechny známé Ladovy obrázky a ilustrace z knih na jednom místě jako na dlani. Dalo by se zde strávit nekonečné množství času, prohlížet si všechny drobné detaily, obdivovat charakteristický rukopis nebo hádat, z které knížky z naší knihovny pochází jaký obrázek.

Průvodce kocour Mikeš nás vyvedl o patro výš, kde se zrádně nachází kino. Děti to upíchly na židličky u Mikešových příběhů, svezly se v autě a zahrály si ladovské pexeso. Nechyběl ani populární praxinoskop, na něm je možné si rozpohybovat auto z pohádky Bubáci a hastrmani. Bohužel zde byl  potenciál velkorysého prostoru patra nevyužit a celkově to působilo poměrně hluše.  Nespasil to ani třímetrový látkový Mikeš. A nevábný závan z toalet na atraktivnosti také nepřidá.

Po dvou patrech, zaměřených především na děti, následují dvě patra s dospělou tématikou. V přízemí se nachází model umělcova pokoje, včetně výtvarných potřeb a krátkého promítaného filmu. Tady je trochu problém udržet děti, aby na nic nesahaly 🙂 Ale velké plus za obří tahák – kostýmy z filmu Hrátky z čertem. Téčko hrané pohádky vůbec neberou, Éčko žádný velký zájem neprojevuje, ale Hrátky s čertem tyto svátky s námi shlédla a kostýmy okamžitě poznala.

A poslední patro, z kterého je i krásný výhled po nábřeží, už děti nejspíš moc bavit nebude. Za to zaujme rodiče, tématem jsou například rvačky v hospodě, Švejk nebo Ladovy rané kresby. Obzvlášť raná Ladova tvorba stojí za pozornost – úplně jiný styl, než pod kterým je autor znám, politické glosy a nekorektní vtípky.

Prostory galerie jsou velmi benevolentní, výstavu si lze užít i při větším množství návštěvníků. A skvělý bonus přichází v podobě volného vstupu na vyhlídku ze střechy Tančícího domu. Za recepcí se nachází výtah, který nás vyvezl do sedmého patra, kde se přes bar vchází na samotnou vyhlídku. U dveří na terasu stačí ukázat vstupenku z výstavy, jinak je samotný vstup podmíněn konzumací v Glass baru nebo stokorunou. A to s dvěma dětmi v baru přeplněném cizinci opravdu nechci.

Kde: Galerie Tančící dům

Kdy: do 1. 4. 2018

Za kolik: dospělý 190 Kč, děti od 3 let 60 Kč, rodinné vstupné 390 Kč

Poznámka pod čarou – šatna je takový pidikumbálek za pokladnou! Já jí přehlédla, takže jsem tahala 3 kabáty v ruce jak trumpeta

A abych děti umučila socializováním ještě víc, po cestě domů jsme si udělali zastávku v Puro Gelato na Výtoni. Odměna v podobě zmrzliny byla velmi lákavá.