Máme to za sebou, ve zdraví, beze ztráty kytičky a hlavně spokojeně. Letos hlavně v poklidu, nehonit si tričko a nejet na výkon. Minimalizovat stres a maximalizovat vánoční atmosféru.

Poslední 2 týdny před Vánoci už Éčko nechodila do instituce, i tak jsme se nevyhnuli dvakrát zánětu spojivek a jedenkrát výjezdu na pohotovost se zánětem středního ucha. To pár dní před svátky opravdu nechceš. Nakonec na Štědrý den vypadalo potomstvo zdravě a my mohli rozjet naše vánoční trumfy. Protože jestli jsou na něco dvě děti předškolního věku experti, tak je to pokládání otázky „kdy už přijde ten Ježíšek?“. Ano, dětem říkáme pravdu o všem, včetně čertů, Mikuláše, pekla, kdesicosi. Jen toho pomyslného Ježíška jim necháváme, myslím, že do příštích svátků už oba tohle sladké tajemství prokouknou.

Naštěstí na Vánoce už máme svoje fígle, jak zabavit děti, strávit společný čas intenzivně a naplněně. 23. prosince finišujeme všechny přípravy – salát má v režii Chlap, děti zdobí stromeček, já ladím detaily, peču vánočku a asistuji, kde je potřeba.

Štědrý den ráno už nás čeká každoroční kratochvíle – od 11 hodin běží v Bio Oko na Letné pásmo zimních a vánočních pohádek zvaný Ježíšek v Oku. Nejsou to žádné současné výstřelky, ale poctivá česká letitá klasika – Pan Tau, Maxipes Fík, animáky z 60. a 70. let… Ježíška v Oku můžu jen a jen doporučit. Je zdarma, kino je poloprázdné a protože je program určený primárně dětem, nikomu nevadí neposedné batole či skotačící předškoláci. A to nás baví! Nesmí chybět něco dobrého na zub, pivo, káva a svařák z kino baru.

Animák z 60.tých let, celý z plsti a filcu

Před Bio Oko s Cabablancou 🙂

A když máme s sebou ještě kamarády s dětmi, je z toho báječné odpoledne. Dostatečně posilnění si můžeme vychutnat procházku po Letné, vyvenčení dětí na hřišti i povinnou fotku před kyvadlem. Děti si na vyhlížené dárky ani nevzpomněly, užívaly čerstvého vzduchu a společnosti. Návrat domů společně s první hvězdou slibuje, že už to čekání nebude dlouho trvat…

Fotky tentokrát jen mobilní…

Na procházce po Letné…