Červen nebyl četbě příliš nakloněn, málo času, žádné volné víkendy (natož den bez dětí, hahaha) a jedna bichle s 530 stránkami 🙂 I tak se mi podařilo splnit svou měsíční kvótu a ze svého seznamu si odškrtnout další tři knížky. Uvidíme co přinese nadcházející léto, to je na čas strávený s knihou vždycky trochu vlažnější.
Jiří Hájíček – Zloději zelených koní
Román ze současnosti autora nejmladší generace českých prozaiků. Na pozadí dramatického příběhu o hledačích vltavínů, jimž se ilegální získávání kamenů stalo nekontrolovatelnou vášní, se odvíjí neméně dramatický propletenec mezilidských vztahů: přátelství, lásky, zrady, zklamání. ZDROJ
Novela Jiřího Hájíčka nás nechá nahlédnout do života nelegálních hledačů vltavínů, na jejich divokou těžbu i devastující dopad na jihočeskou krajinu. V těchto reáliích se odehrává příběh Pavla a jeho kamaráda Kačmara, kterým společná vášeň pro zelené polodrahokamy pomalu devastuje soukromý i profesní život. Ukazuje, kam až vede zaslepenost sběratelskou vášní, co způsobí až urputná zaťatost a odmítání konzumního bytí.
HÁJÍČEK, Jiří. Zloději zelených koní. Brno: Host, 2001. Česká próza (Host). ISBN 80-7294-012-0.
Hodnocení: 3/5
Alena Mornštajnová – Hana
Existuje-li něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí jiným. Jenže co když je přesto nevinen? Co když je to všechno jen shoda okolností a člověk je pouze bezmocným nástrojem osudu?
Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se přes zákaz rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tím, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a odhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. ZDROJ
Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se přes zákaz rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tím, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a odhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. ZDROJ
Jestli má česká současná literatura nekorunovanou královnu, tak je to rozhodně Alena Mornštajnová. Po jejím Hotýlku, který jsem četla minulý měsíc (zde) jsem během dvou dní zhltla Hanu. Autorka je velmi uvěřitelná, obdařená výjimečným vyprávěcím talentem s překrásnou češtinou.
Kniha vypráví příběh malé Miry, která je shodou tragických náhod donucena žít se svou tetou Hanou. Podivinská Hana zpočátku mnoho sympatií nevzbuzuje, nemluvná osamocená žena, která chodí pouze v černém oblečení a po kapsách nosí kousky suchého chleba, v sobě ukrývá děsivou rodinnou historii. Autorka pomalu poodhaluje příběhy všech členů židovské rodiny, těch živých i dávno zemřelých, které se před očima odvíjejí jako napínavý film. Kniha vychází ze skutečných reálií Valašského Meziříčí v předválečné, válečné a poválečné době, pomalu a plíživě popisuje nástup nacismu až k jeho děsivým důsledkům.
MORNŠTAJNOVÁ, Alena. Hana. Brno: Host, 2017. ISBN 978-80-7491-940-4.
Hodnocení: 5/5
Steve Sem-Sandberg – Chudí v Lodži
Do malého lodžského ghetta Litzmannstadt, dnešní čtvrti Baluty, soustředili za války nacisté neuvěřitelných dvě stě tisíc Židů, z toho pět tisíc lidí z Čech. Lodž je dosud ve stínu slavnějšího varšavského ghetta, a přece si hrozivé podmínky – přelidnění, hlad, nemoci, strach, smrt, trýznění nejen ze strany nacistů, ale i židovské správy – s Varšavou nijak nezadalo. Lodžské ghetto se pod německou okupací od svého zřízení v roce 1940 postupně měnilo v koncentrační tábor až do roku 1944, kdy je nacisté zrušili.
Abych té druhé světové války neměla málo, pustila jsem se do knihy Chudí v Lodži. Pětisetstránkový fascikl je kronikou několika židovských rodin žijících v polském ghetu. Je psaná částečně dokumentárním stylem, nečte se tedy nijak lehce, vyžaduje velké soustředění a opravdu trpělivého čtenáře. Ve velkém množství postav je jednoduché se ztratit, naštěstí kniha obsahuje jejich seznam i s krátkým popisem. Kniha de facto nemá žádného hlavního hrdinu, obsahuje spoustu jednotlivých příběhů s tragickými konci. Přežívání v ghetu, živoření a transporty do koncentračních táborů v celé své syrovosti obnažené až na kost…
Knihu Chudí v Lodži vydalo nakladatelství Paseka, ke koupi ZDE
SEM-SANDBERG, Steve. Chudí v Lodži. Vyd. 2. Přeložil Dagmar HARTLOVÁ. Praha: Paseka, 2013. ISBN 978-80-7432-300-3.
Hodnocení: 3/5