Na výtvarnou hernu ve Veletržním paláci jsem se tento týden těšila ještě víc než obvykle. Zaměřena totiž byla na mého oblíbeného malíře – Jana Zrzavého. Jeho snové až pohádkové obrazy jsou plné barev, harmonie a fantasie. V Čechách se účastnil mnoha úspěšných výstav a vyšla řada knih s jeho ilustracemi. Je až s podivem, že se nestal známým v zahraničí.
Moje oblíbenost tohoto umělce je daná nejspíš i tím, že jeho rodná vesnice je jen malý kousek od města, odkud pocházím. Jako dítě jsem chodila na stejnou základní školu jako on, s jeho životem a dílem jsem se tak mohla seznámit už ve velmi raném věku.
Jan Zrzavý byl známý svými malbami tváří, leckdy až andělských či mimozemských. Vypadají jako ze sna, utápí se v měkkých barvách a stínech. Tváře se děti snažily vymodelovat na prosvětlovacím stole s pomocí barevného ovčího rouna a korálků.
Další dvě aktivity na sebe volně navazovaly, v jedné nechávali děti pršet textilní okvětní listy jako v Zrzavého ilustracích a v druhé pomocí prstových barev přenesly bílý déšť na černý papír.
Jan Zrzavý si rád hrál s barvami, světlem a fantaskními krajinami. To neminulo ani děti a stala se z toho hitovka této herny. Ze čtvrtky si vystříhaly panorama vlastní krajiny, tu umístily do barevně nasvícených krabic a baterkami navíc ještě vytvořily slunce a měsíce. Každá baterka svítila jinou barvou, takže si navíc vyzkoušely prolínání barev. A nejen to, svítit si do pusy, očí a pod vlasy je totiž náramná zábava 🙂
Na svých cestách Jan Zrzavý zavítal i do Bretaně, kde vznikl obraz Spící lodě. Téma přístavu a lodí na dalším stanovišti, tentokrát se nic netvořilo, ale děti si volně hrály podle své fantasie. K dispozici byly obří kusy barevných tylových látek představující mořské vlny a velké papírové loďky. Díky dětem se přístav a moře stal živým pohyblivým organismem.
Než jsme museli skončit, ještě děti stihly impresionistickou kresbu podle šablon. Na čtvrtku se přiložila šablona střechy a ta se pomocí houbiček vyťupkovala. K dispozici bylo několik šablon různých tvarů a velikostí, na čtvrtce tak mohlo vzniknout celé barevné město.
Tentokrát se herna opravdu velmi povedla, děti bavily všechny aktivity a náramně si to užili. Součástí vstupného do výtvarné herny je také vstup do stálé expozice, tak jsme si ještě před odchodem domů došli obrazy Jana Zrzavého prohlédnout. Příští týden nás čeká zase něco z úplně jiného ranku – současné abstraktní participační umění Tomáše Vaňka.
Tomu říkám parádní dílna/herna!
Jojo, tentokrát se to teda extra povedlo 🙂