Komiks jako knižní médium se stále hřeje na výsluní. Po masivním útoku labelů Marvel a DC (hlavně jejich filmových podob) je jasné, že komiksové knihy jsou univerzální napříč genderem i věkovými kategoriemi. Obzvlášť, když to jsou knihy bez textu.
Pro děti nebo spíš pro rodiče?
Nenápadnou knihu Kytičky z ulice vydalo malé nakladatelství 65. pole už v roce 2016. Dětem jsem jí v knihovně „podstrčila“ až letos a i tak si myslím, že nedokáží úplně pochopit všechny nuance křehkého příběhu. Za to citlivěji naladěný rodič bude spokojen. JonArno Lawson, oceňovaný kanadský básník, v Kytičkách z ulice dokázal „napsat“ báseň beze slov.
Zdánlivě běžná situace – zaměstnaný a roztržitý otec kamsi spěchá se svou dcerkou. On s telefonem u ucha nehledí vpravo ani vlevo, vyřizuje hovory a chvátá… Je stejný jako celé město a všichni jeho obyvatelé – šedý, zasmušilý, nevýrazný, splynul se svým okolím. On je město a město je on. Do kontrastu s ním je naopak postavena jeho dcera. V rudé pláštěnce rozjasňuje každé komiksové okénko.
Zatímco otec ignoruje veškeré dětí kolem sebe včetně své dcery, ona vidí krásu i tam, kde by si jí nikdo nevšiml. Drobné kvítky, které si našly svoji cestu v betonové poušti, odolné rostlinky, které dokáží růst z ničeho. Na procházce holčička pomalu skládá malou kytičku, kterou si ale nenechá pro sebe, ale zkrášluje jimi ta místa, která to potřebují. S každou darovanou rostlinkou se rozšiřuje barevné spektrum a obrázky získávají barvy.
Slova nejsou potřeba
Ilustrátor Sydney Smith promlouvá ke čtenáři především skrze barvy. Kniha se z černobílé formy pomalu přelévá do barevné, stejně jako holčička trousí po městě nasbírané květiny. A v závěru knihy dojde i na tatínka. Poté, co se přiblíží k domovu a ke své manželce, odloží telefon a získá syté barvy. Jako kdyby našel pevnou půdu pod nohama a vrátil se do „svého světa“. Holčička obdaruje zbytkem květin svou rodinu a my víme, že teď je vše v pořádku a tak, jak má být.
Kytičky z ulice jsou jasným důkazem, že když se autor a ilustrátor naladí na jednu vlnu, vystačí si beze slov. A vytvoří tak univerzální výrazový prostředek, u kterého absolutně nezáleží na rodné řeči jeho čitatele.
Těžko říct, komu se kniha bude líbit víc, jestli dětem nebo rodičům. Přiznám se, že u nás jsem jí byla okouzlena hlavně já i když prvňačka některé myšlenky pochopila.
Rodič s otevřenou hlavou pochopí, že někdy je fajn podívat se na věci dětskou optikou, jejich priority jsou nastavené úplně jinak než u dospělých, pro ně je svět bezpečné a upřímné místo, které stojí za zkrášlení. Je důležité se jejich pohledem na svět inspirovat i ve svém životě a uchovat si v sobě kousek dítěte.
SMITH, Sydney a JonArno LAWSON. Kytičky z ulice. Praha: 65. pole, 2016. Políčko. ISBN 978-80-87506-80-6.
Tuhle knížku jsem si musela pro sebe koupit, protože kytičky rostoucí na chodníku jsou ty nejkrásnější ♥.
Úplně souhlasím 🙂