První prázdninový týden se Praha zázračně vylidní. Kdo nejede na slovenskou Pohodu, míří minimálně na Rock for People. A zbytek obyvatelstva se nechá odvést do Karlových Varů na filmový festival. Někdo loví hvězdy na kolonádě, někdo oplatky, becherovku a nové známosti, někdo filmové zážitky…
Do Varů se každý rok nesmírně těším, je to pro mě pomyslná prázdninová startovní čára a navíc jediné volno bez dětí mimo domov, které si můžu v létě dopřát. Letos to bylo opravdu komorní, poprvé od mého prvního festivalu před 11 lety (jsem pamětník!) jsme jely jen dvě. Má to své výhody – malý stan, víc času na probrání všech novinek a minimalizace domluv, na který film se půjde a kdy si dáme pivo 🙂 A nejlepší na tom je, že letos jsem si to opravdu užila!
Popravdě letos to ve Varech mělo pro mě o fous milejší a nadšenější atmosféru než jiné ročníky. Na začátku týdne bylo enormně málo lidí, fronty před sály byly tak malé, že se většinou dostalo na všechny čekající bez lístků a potkaly jsme spoustu milých lidí… místní na zastávce autobusu, ve frontách na kávu, za pressovačem i před ním, před kinosálem i uvnitř. Letos byli všichni nějak víc usměvaví a otevření. A poprvé za těch mnoho let, co do Varů jezdím, nepršelo 🙂
A co jsme za ty tři dny viděly?
Den první – Cobain, Rozkvetlé údolí, Dáma
Popravdě letos to ve Varech mělo pro mě o fous milejší a nadšenější atmosféru než jiné ročníky. Na začátku týdne bylo enormně málo lidí, fronty před sály byly tak malé, že se většinou dostalo na všechny čekající bez lístků a potkaly jsme spoustu milých lidí… místní na zastávce autobusu, ve frontách na kávu, za pressovačem i před ním, před kinosálem i uvnitř. Letos byli všichni nějak víc usměvaví a otevření. A poprvé za těch mnoho let, co do Varů jezdím, nepršelo 🙂
A co jsme za ty tři dny viděly?
Den první – Cobain, Rozkvetlé údolí, Dáma
Cobain/Cobain (2017) – Nanouk Leopold
„Kdo pojmenuje dítě podle někoho, kdo se zastřelil?“ ptá se hlavní hrdina své nové, adoptivní rodiny. Patnáctiletý Cobain ale u náhradních rodičů nevydrží ani den a utíká zpátky na ulici, kde žije jeho matka Mia, feťačka v pokročilém stadiu těhotenství. Najde si práci u jejího bývalého pasáka a rozhodne se, že se o ni postará, ačkoli Mia nestojí o nic a o nikoho. Nová práce ale vyžaduje chlapa, ne kluka, Cobain tak bude muset odhodit poslední zbytky dětské naivity a naučit se pohybovat v kriminálním prostředí, kde není pro city místo. Nebo přece jen ano? Příběh předčasného dospívání je hereckým debutem okouzlujícího Base Keizera. (KVIFF)
Herecký koncert mladého patnáctiletého neherce, který naprosto skvěle utáhnul celý film. Nelítostný obraz dnešního Rotterdamu, kde se buď přizpůsobíš spodině nebo tě drogy, prostituce a peníze semelou. Závěr byl jak výstřel do ticha, celý sál se začal jako jeden muž vlnit, nervózně poposedat a sténat. I když byl finiš trochu nereálný, tomuhle filmu to ráda odpustím.
Hodnocení: 4/5 (CSFD 69 %)
Rozkvetlé údolí/Virágvölgy (2018) – László Csuja
Kdo jsou skuteční šílenci ve vyšinutém světě? Ironická, punkově drzá road movie o mladých milencích na útěku spojuje poetické a realistické obrazy. Znuděná Bianka unese dítě a důvěřivému Lacimu namluví, že je jeho. Vytvoří instantní rodinu, která se v karavanu vydává na útěk před zákonem i před gangstery. (KVIFF)
Tenhle film získal speciální cenu poroty v sekci Na východ od západu. Ústřední pár byl tak absolutně rozdílný, že jim to skvěle šlapalo. Hlavní hrdinka Bianka byla tak sebestředná a švihlá, že by jí leckterý jedinec zaklepal hlavou. A Laci zase roztomile naivní a hloupoučký, až to bolí. Poslední třetina bohužel vyšuměla do ztracena, ale účel svůj film splnil – upozornit na to, že co nám zdá normální vlastně vůbec normální být nemusí. Body dolů za spoustu nesmyslů – kde brali pro unesené miminko pleny, umělé mléko, oblečení, atd?
Hodnocení: 3/5 (CSFD 58 %)
Dáma/Damsel (2018) – David Zellner. Nathan Zellner
Westernový příběh, ve kterém nikdo nehraje fér. Mladý Samuel putuje prérií za štěstím a za milovanou dívkou. Americký západ ale není pro všechny, zvlášť pokud nevíte, kým byste chtěli být. Někdo se stane hrdinou, někdo padouchem. Všichni ale milují dámu v nesnázích. (KVIFF)
Westernový žánr už má svou nejlepší éru za sebou a většina pokusů o jeho vzkříšení jsou buď klišé nebo úplné ústřely mimo. Někde na hranici balancuje i Dáma, která na našem promítání v Puppu sklidila velký úspěch. Hlavní hrdina v podání Roberta Pattisona (poprvé jsem ho viděla v akci) vypadá jako klaďas do morku kostí a dáma jeho srdce jako žena v ohrožení, kterou je nutné zachránit. Jenže zhruba v půlce filmu se zjistí, že všechno je vlastně úplně jinak. Režisérská dvojice se netají lásku k suchému britskému humoru a ve svém filmu jím rozhodně nešetří. Občas je to sice přitažené za uši, místy trapné, ale většina vtipných dějových linek funguje. I u Dámy v druhé půlce filmu došla šťáva a nebýt krásné Mii Wasikowské a nádherné krajiny, byla by to těžká nuda. Velké plus je za kameru a volbu exteriérů, film je jedna velká kochačka americké krajiny.
Hodnocení: 3/5 (CSFD 57 %)
Den jedna je za námi, pokračování zase příště…
Líbil se vám článek? Můžete ho poslat dál do světa...
Warning: implode(): Invalid arguments passed in /DISK3/www/4152/maleradosti.net/www/wp-content/plugins/facebook-pagelike-widget/fb_class.php on line 44