Výtvarná herna / Tak do toho řízni

Jízda s angínou a antibiotiky v podání mladšího Téčka stále přetrvává, na čtvrteční hernu jdeme opět pouze v dámském složení. Ono to není někdy na škodu, i Éčko potřebuje mít občas rodiče sama pro sebe a pro mě jsou tyhle naše chvíle velkou sondou do vztahu matka – dcera.

Ve čtvrteční herně jsme se vrátily ke staré dobré poctivé ruční práci – nůžky, řezáky, papír a tužka, víc netřeba. Pod taktovkou Milana Mölzera a s dostatkem fantazie vzniknou nová malá umělecká díla.

Milan Mölzer (1937 – 1976) a jeho díla zažili novodobou renesanci v roce 2012, kdy bylo jeho dílo představeno českému publiku v Galerii Zdeňka Smetany. Autor v roce 1968 emigroval do Německa a pro Čechy byly jeho práce prakticky neznámé. Mölzerova díla jsou velmi minimalistická – papírové vyřezávané struktury připomínající srst a chlupy, reliéfy či vizuální cestovní záznamy. Jeho dílo je ke shlédnutí i v NG, v druhém patře zaměřeném na současné umění od roku 1930.
MM v Národní galerii
Tuby s temperou a špachtle do ruky a jde se do akce. Na dvou kontrastních barvách, v našem případě černé a bílé, se dá pomocí špachtle krásně znázornit gradace a míchání barev. Dobře to bude fungovat i s barvami základního spektra. Jednoduché a velmi efektní.
S nůžkami a jednobarevnými papíry podobných barev se zase dají tvořit jednoduché koláže. Na téhle herně si Éčko navíc vyzkoušela poprvé řezačku papíru, ke které jinak běžně nedostane. Myslím, že celou dobu herny by mohla jenom řezat papíry. A nebyla sama 🙂
Další, co doma běžně neděláme, je stříhání do zavěšených rolí papíru 🙂
Poslední, čemu se Éčko chtěla věnovat, bylo vyřezávání reliéfů vylamovacím nožem. Pro batolata nic bezpečného, ale větší děti s trochou opatrnosti vytvořily zajímavá dílka.
Po herně jsme si šly společně projít další patro galerie. Opět musím znovu vynachválit NG, že umožňují se vstupenkou z herny jít i na výstavu. Malé děti nasávají všechny podněty do sebe jako houba, tak doufám, že se to v nich v budoucnu nějak zúročí. Tento čtvrtek jsme zvolily české umění od roku 1930 do současnosti.
Toyen
František Janoušek – Krajina s hnízdy
Pavel Brázda – Velký astronaut
Zdeněk Sýkora
Milan Kunc – Don´t worry, be happy
Ivan Kafka – O mohoucí nemohoucnosti
A dobrá zpráva na konec, od tohoto týdne, tj. od středy 7. 2. se herna stěhuje opět do prostoru Korza! Velký prostor, vysoké stropy a spousta denního světla…
Líbil se vám článek? Můžete ho poslat dál do světa...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *