Čtu v lednu

V lednu jsem toho tedy popravdě mnoho nepřečetla 😀 Za to mám ale pro vás tip na dvě nenáročné a odpočinkové knihy, které ale nejsou úplná deblita a jejich přečtení neuráží.

Dolly Adlerton – Vše, co vím o lásce

Mimořádně vtipná, místy dojemná a mezinárodně úspěšná kniha o dospívání, dozrávání a celé té spletité cestě, na níž se učíme o přátelství, práci, ztrátě i lásce.
Pokud jde o slasti a strasti na cestě k dospělosti, novinářka a bývalá autorka sloupku o randění v Sunday Times Dolly Alderton viděla a vyzkoušela všechno. Ve svých vzpomínkách živě vypráví o tom, jak se zamilovala, jak hledala práci, jak uspořádala naprosté fiasko v podobě večírku na téma Rod Stewart, jak se opila, jak se s ní rozcházeli, jak si uvědomila, že jediný muž, na kterého se kdy bude moct spolehnout, je Ivan z večerky na rohu, a jak zjistila, že kamarádi tu pro vás budou pořád, i po divokém nočním tahu. Vše, co vím o lásce je o špatných rande, o dobrých kamarádkách, a především o tom, že k životu potřebujete jen sami sebe a úplně to stačí. Nezapomenutelná kniha Dolly Alderton, prošpikovaná vtipem a srdečností, proplétá autorčiny příběhy se satirickými postřehy, nejrůznějšími seznamy, recepty a dalšími výstižnými popisky, v nichž se pozná žena v každém věku. Jako byste četli Deník Bridget Jonesové, jenže tentokrát se to všechno skutečně stalo. (Zdroj)

Až budete chtít něco nepříliš náročného, ale zároveň vtipného, ironického a s hrdinkou, která vám v mnohých situacích bude připomínat sebe samou, Vše, co vím o lásce je tu pro vás!

Dolly Adlerton je bývalá novinová sloupkařka píšící o lásce a randění (aka britská verze Carrie Bradshaw), která trefně, vtipně a sakrasticky glosuje mezilidské vztahy, postupný přerod z puberťačky po mladou sebevědomou ženu, která si umí stát za svým názorem a přesvědčením. Promítnout do příběhu své vlastní zážitky, zkušenosti, první kocoviny, první zamilování i zklamání je nasnadě. A je tady všechno, čím jsme si v pubertě a ranné dospělosti prošli všichni – první špatné podnájmy, nekonečné mejdany, trapná rande, přátelství až za hrob i hledání „smyslu života“. Silně autobiografický román si nehraje na žádnou vysokou literaturu, nevysmívá se žádné generaci, neznevažuje mileniály ani boomery. Ukazuje, že zdánlivě bezstarostné období, kdy dospívajícím patří všechen čas světa, s sebou nese i nezbytná úskalí jako je opomíjená péče o duševní zdraví nebo vazby na rodinu.

Hodnocení: 4/5

ALDERTON, Dolly. Vše, co vím o lásce. Přeložil Agáta HAMARI. Brno: MOBA, 2020. ISBN 978-80-243-9431-2.

Leigh Bardugo – Světlo a stíny (Griša #1)

Ravka, kdysi mocná a hrdá země, se otřásá v základech. Pás neprostupné temnoty obývaný krvežíznivými nestvůrami, ji rozdělil na dvě části. Její budoucnost leží v rukou nic netušící dívky… Alina nikdy v ničem nevynikala. O to víc je překvapena silou, která se projeví v okamžiku, kdy je se svým regimentem napadena a jejímu nejlepšímu příteli hrozí smrt. Jejích výjimečných schopností si všimnou na nejvyšších místech a dívka je dopravena na královský dvůr, kde se má naučit ovládat své dosud nezkrocené schopnosti. Má se stát grišou – členkou privilegované vrstvy mágů a kouzelníků. Jenže nic v tomto světě plném přetvářky není tak, jak se jí snaží namluvit. Alina proniká do tajemného společenství grišů a poznává blíž i jejich nejvyššího mága, okouzlujícího Temnyje. Postupně přichází na to, že vše, co se kolem ní děje, má jediný cíl. Zneužít její jedinečnou moc proti celé zemi i proti ní samotné. Pokud se nechce stát loutkou v rukou zla, musí uprchnout. Jediná možná cesta však vede tam, kam se jiní neodvažují. K pásu neprostupné temnoty… (Zdroj)

Po dlouhé době se mi zachtělo sáhnout po nějaké fantasy sáze, která ale nebude roztahaná na 10 svazků po 1000 stranách (od toho mám Píseň ledu a ohně). Shodou náhod jsem zbingovala na Netflixu stejnojmenný seriál, který v sobě spojuje nejen knížní sérii Griša, ale i Šest vran. Ač oboje spadá spíš do kategorie young adult, seriál mě dostatečně navnadil. Velký vliv na to mělo především skvělé herecké obsazení neokoukanými mladými tvářemi.

Hned na začátek se musím přiznat, že velmi výrazná inspirace ruskými pohádkami a carským Ruskem mě teda fakt srala. Jo, mám s Ruskem dlouhotrvající problém a odprostit se od téhle negace mi chvíli trvalo. Naštěstí to vyvažuje lehký a čtivý jazyk, poměrně fajn postavy a zajímavý svět. Kompletně vystavěné fantasy lokace včetně národů, kontinentů, historie i jazykových odlišností je vždy velkým bonusem, obzvlášť pokud to jako celek dává smysl. Autorka nestvořila novou Středozem, ba ani Nilfgaard či Zeměplochu, ale v rámci YA fantasy je to pořád série, která stojí za přečtení.

Ono v podstatě nejde o nic převratného, hlavní hrdinka Alina zjistí, že je obdařena vyjímečnou magickou silou, kterou nikdo jiný nedisponuje a tím se z ní automaticky stává spasitelkou Ravky, kterou zužuje pás temnoty zvaný Vrása s krutými příšerami. V jejím životě figurují dvě silné mužské postavy – kamarád z dětství Mal (AHA!) a záhadný a okouzlující Temnyj (znovu AHA!), čímž si autorka lehce poradila s romantickou linkou na všechny tři knihy. Celý první díl se vlastně Alina snaží projít výcvikem, stát se plnohodnotnou členkou privilegované kasty Griš a zároveň vyznat se ve svých citech. Občas je nutné nad dialogy i klišé zavřít jedno oko, občas obě, ale být mi znovu 15, sežeru to i s navijákem.

Hodnocení: 4/5

BARDUGO, Leigh. Griša. Přeložil Julie ŽEMLOVÁ. Praha: Fragment, 2017. ISBN 978-80-253-3081-4.

Líbil se vám článek? Můžete ho poslat dál do světa...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *