Nebudu si lhát do kapsy, ale s připravování článků jsem těžce pozadu. A to jsem ještě ani nestáhla z foťáku to málo, co se mi povedlo cvaknout o prázdninách. Pracovně máme konec srpna a začátek září dost hektický, do školní a školková distribuce, řešení milionu drobných povinností… Kolotoč „stokrát nic umořilo osla“ se rozjíždí naplno.

Lenka Horňáková-Civade – Grófka

Z pařížského Východního nádraží, Gare de l´Est, vyjíždí 21. srpna 1988 vlak do Prahy a odváží skupinu mladých lidí z Československa, kteří na pozvání spřátelené francouzské komunistické mládeže pobývali týden ve Francii. Ana, jíž je právě ten den osmnáct let, si ale jen vyzvedne pas a do vlaku ke zděšení ostatních nenastoupí. Je rozhodnutá nadělit si k narozeninám svobodu, ačkoliv sama ještě nemá tušení, co všechno ono sladce znějící slovo znamená a jakou cenu za ni bude muset platit. (Zdroj)

Lenku Horňákovou – Civade považuji za jednu za našich nejzajímavějších autorek vůbec. Možná je to jejím francouzským feelingem, který se z jejích knih cítit, i tématy, která zpracovává. Marie a Magdaleny se věnují jedné rodové linii žen během minulého století, připravovaná Symfonie o novém světě se zaměřuje na československého konzula Vladimíra Vochoče, který během války vystavoval pasy německým a rakouským Židům a pomáhal jim tak utéct do bezpečí USA (vyjde v Argu 22.10.).

Různé podoby svobody se prolínají všemi knihami a nejinak je to i v Grófce. Hlavní hrdinka Ana emigruje do Francie těsně po dovršení plnoletosti. Potkává se s tajuplnou ženou Grófkou, která se stává její jakousi průvodkyní novým životem v cizině, kde nemá žádné známe, zaměstnání ani bydlení. Kolem příběhu Any se omotávají životy několika málo dalších postav, poetické dialogy a odkazy na básníky doplňují francouzskou atmosféru vonící po kávě a cigaretách. Kniha se ale musí číst především jako obraz, protože o děj tu vlastně vůbec není podstatný. Důležitá je atmosféra, krásný jazyk a pocit, který vyvolává. I proto se vyplatí vydržet přes slabší první polovinu, ta druhá to bohatě vynahradí.

Grofka je niterné a jemné čtení, které nebude sedět každému. Pokud vám ale nevadí snová atmosféra a mnoho nezodpovězených otázek, dejte Grófce šanci.

Hodnocení: 3/5

HORŇÁKOVÁ-CIVADE, Lenka. Grófka. Praha: Argo, 2019. ISBN 978-80-257-2753-9.

Petra Dvořáková – Vrány

Dvanáctiletá Bára se právě nachází na prahu dospívání. Projevuje se u ní výtvarné nadání, ale také živelná a občas nezvladatelná povaha. S nástupem puberty se konflikt mezi její spontánností a touhou matky po nekomplikovaném životě dramaticky prohlubuje. Zvlášť v kontrastu s její o něco starší, poddajnou sestrou. Čím více chce Bára svou přirozenost realizovat, tím úporněji se její okolí snaží tyto nesrozumitelné a průměru se vymykající potřeby ovládnout. Jejího talentu si všimne mladý učitel výtvarné výchovy přezdívaný Frodo, který jí nabídne citlivou oporu v boji s nároky rodiny, jež pod fasádou vnější spořádanosti ukrývá i velmi temná místa. Jenže Bára svoji válku v zákopech nerozumění stále prohrává. Jedinými spojenci se jí tak stávají vrány hnízdící před okny v parku. Vrány, které zpřítomňují přirozenou pudovost prostupující zvířecí i lidské životy. Svět, na který se Bára stále mocněji napojuje. Nabídne jí někdo opravdovou pomoc? Existuje ještě nějaké východisko?  (Zdroj)

Další česká autorka Petra Dvořáková si svoji čtenářskou základnu již vydobyla. Nebojí se tématu ženské manipulace a manipulace s ženami (Sítě), pestrých postaviček jedné vesnice (Dědina), ani lékařského prostředí (Chirurg). Ve Vránách opouští dospělé postavy a zaměřuje se primárně na těžké období dospívání děvčete.

Vrány pracují na principu žáby a pomalu se vařící vody – kolik je toho schopna snést jedna pubertální mysl, když nezapadá do ideální škatulky, do které ji chtějí napasovat její rodiče? Na křehkosti duše dvanáctileté Báry se podepisují oba rodiče. Manipulativní a pořádkem posedlá matka, která neustále upřednostňuje poslušnější sestru i pasivní otec, který si svoji neschopnost řešit konflikty s manželkou vybíjí na dítěti. Jakékoliv nepochopení, výsměch, ponižování a nulová podpora v období dospívání vede k následkům, které si s sebou neseme až do dospělosti. I když nám Petra Dvořáková ve vyhrocených momentech dopřeje pohled ze strany matky, Vrány jsou od začátku jasně polarizované a černobílé. Karty jsou jasně rozdané a charakterového oblouku nebo vývoje se nedočkáme u žádné z knih. Možná proto je kniha tak často čtená a doporučovaná, zhltnete ji za jedno odpoledne, užijete si každé slovo, ale přemýšlet se u ní ve finále nemusí.

Tísnivá a depresivní kniha se stopáží pouhých 184 stran po sobě zanechá nepříjemnou pachuť toho, že rodičovská láska nemusí být někdy nepodmínečná.

Hodnocení: 5/5

DVOŘÁKOVÁ, Petra. Vrány. Brno: Host, 2020. ISBN 978-80-275-0144-1.

Kristen Roupenian – Ty víš, že to chceš

Debutová sbírka povídek mladé autorky je geniální sondou do toho, co je na ženách děsivé, i brilantním popisem hrůz, kterých se na nich dopouštějí ostatní. V povídkách se setkáváme s desetiletou slečnou, jejíž narozeninová oslava se nepěkně zvrtne poté, co si přeje „něco ošklivýho“; se ženou, která najde v knihovně zastrčenou knihu čar a kouzel a zhmotní touhu svého srdce; párem, který příliš popustí uzdu své sexuální fantazii; či s niternými myšlenkovými pochody typického „správňáka“. (Zdroj)

Povídkový soubor místy připomínající Stopy hrůzy nebo Věřte nevěřte se sexuálním podtextem mě úplně minul. Kvalita jednotlivých povídek se střídá jako na houpačce, od totálního odpadu, přes ujeté divnolidi po silná témata a pohádkově hororové motivy (Zrcadlo, kýbl a stará kost). Osobně by mi stačila povídka Správňák, která si dokáže na několika stránkách vybudovat atmosféru a její nosné téma (myšlenkové pochody „hodnýho kluka“) vystačí až do konce.

Hodnocení: 2/5

ROUPENIAN, Kristen. Ty víš, že to chceš. Přeložil Tereza MARKOVÁ VLÁŠKOVÁ. Brno: Host, 2019. ISBN 978-80-7577-976-2.

Mario Escobar – Osvětimská ukolébavka

Hlavní hrdinka Helene pochází z Německa, má modré oči a plavé vlasy. Na začátku druhé světové války se s manželem romského původu, se kterým má pět dětí, dobrovolně ocitá v koncentračním táboře Osvětim. Po příjezdu přichází o manžela, děti se jí však podaří ubránit. K tomu jí pomůže nejen árijský vzhled, ale i fakt, že je zdravotní sestra. Je přeřazena do místní nemocnice a setkává se tak tváří tvář s doktorem Mengelem a její boj o přežití začíná. (Zdroj)

A máme tu další ze série knih „vytěžímeconejvíczutrpenídruhých“. Ač je Osvětimská ukolébavka založena na skutečném příběhu árijské ženy, která dobrovolně následuje svoji rodinu od Osvětimi, autorovi se téma nepodařilo vytěžit. Klišoidní pasáže hrající na romantickou strunu (hledání manžela v táboře) nebo srdceryvné pasáže o zřizování školky jako chovné stanice dětí, potažmo dvojčat pro Mengeleho, působí prvoplánově. Autor bez obalu útočí přímo na solar. Ale to je trochu málo…

Jakkoliv byla skutečná Helene Hannemann silná a velmi morální žena, zidealizování, místy extrémně přibarvené situace (vážně někdo věří, že naběhla sprdnout Mengeleho do jeho laboratoře?) a absence jakékoliv sebereflexe ze strany autora jí jen ubližuje. Jakkoliv se cítím pokorně při sebemenší kritice knih o lidském utrpení napříč dějinami, vysávání a zneužívání skutečných postav pro beletrizaci a zvyšování nákladu knih na mě působí velmi negativně. Obzvlášť pokud je Mengele vylíčen jako takřka groteskní a soucitná postava.

Hodnocení: 3/5

ESCOBAR GOLDEROS, Mario. Osvětimská ukolébavka. Přeložil Vladimír FUKSA. Brno: CPress, 2019. ISBN 978-80-264-2504-5.

J. R. R. Tolkien – Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky

Hobit je v prvním plánu pohádkový příběh o velké cestě čaroděje Gandalfa, družiny trpaslíků a hobita Bilba Pytlíka za pokladem střeženým drakem Šmakem. V plánu druhém je to ovšem jeden z prvních kamenů rozsáhlého a světoznámého cyklu příběhů, legend a mýtů z dávné Středozemě, které svého autora proslavily po celém světě. (Zdroj)

Poté, co jsem celý letošní rok zasvětila opětovnému čtení celé Harrypotterovské ságy, pokračuji v návratu do svého dětství a z Bradavic se přesouvám do Středozemě. A čím jiným začít než milovaným Hobitem. Po tolika letech už jsem zapomněla, jak působivé je to čtení!

Hodnocení: 5/5

TOLKIEN, J. R. R. Hobit, aneb, Cesta tam a zase zpátky. Vyd. 4. Přeložil František VRBA. Praha: Mladá fronta, 2002. ISBN 80-204-0983-1.