Červnový přehled si na sebe nechal čekat, stejně jako já tento měsíc netrpělivě a často neúspěšně vyhlížela knihu, která mě vystřelí z bot. SEO mi tu křičí, že je to dlouhé a bude se to špatně číst, tak se do příště polepším 🙂
Petra Soukupová – Klub divných dětí
Desetiletá Mila má ráda zvířata — zvlášť hmyz a ze všeho nejvíc pavouky. Taky se umí „ztratit ze světa“. Když se na něco soustředí, všechno ostatní pro ni přestane existovat. Petr chodí do čtvrté třídy, ale vypadá na prvňáka. Umí skvěle kreslit a v noci nemůže spát. Bojí se totiž tmy nebo spíš toho, co se v ní skrývá. A když už usne, zdají se mu hrozné sny. Katka nemá žádné kamarády, připadá si tlustá a ošklivá. Bojí se mluvit s lidmi a šťastná je jenom tehdy, když si čte. Franta má nemocné nohy a musí chodit o berlích. Je naštvaný na své postižení a bývá na lidi zlý. Baví se natáčením videí na YouTube, kterými rád provokuje ostatní. Tihle čtyři se náhodou potkají. Na začátku nejsou ani přátelé, spíš divné děti, co spolu tráví čas. Pak ale společně zažijí něco, na co se nezapomíná. (Zdroj)
Petru Soukupovou opět nelze jinak než opěvovat a obdivovat její schopnost vžít se do hlavy ne jednoho, ale hned čtyř dětí, kteří se vymykají běžným konvencím. Každý z jejich hrdinů je něčím odlišný, „podivný“ způsobem, který okolí, rodina i škola těžko chápe. A této jinakosti může porozumět jen někdo, kdo je společností také vyloučen na okraj.
Autorce se nejen povedlo zachovat čisté a autentické prostředí komplikovaných duší dětí, ale i dynamiku vztahů mezi dětmi i jejich rodiči. V každé ze čtyř postav si čtenář najde nějaký styčný bod, se kterým se lehce ztotožní i situaci důvěrně blízkou ze svého dětství. Přeskakování narativu mezi všemi postavami je plynulé, vkusně doplňované vizuální stránkou a přehledné. Nahlížení na děj z úhlu několika postav čtenáři postupně odkrývá charaktery postav se všemi jejich bolístkami a trápeními. Každý rodič v tu chvíli bojuje s myšlenkou, kde se nachází tenká hranice mezi tím pomoci svým dětem s jejich démony a nevměšování se do jejich psychického vývoje, protože mnoha situacemi si dítě musí projít samo, aby vyšlo posílené a sebevědomější.
Klub podivných dětí lze doporučit všem dětem, dospívajícím i dospělým, pro každého bude kniha jen přínosem. Současný jazyk, grafika, ilustrace i téma a silná atmosféra pomůže dětem vypořádat se se svou „jinakostí“ a rodičům vcítit se do jejich trápení
Hodnocení: 5/5
SOUKUPOVÁ, Petra. Klub divných dětí. Brno: Host, 2019. ISBN 978-80-275-0129-8.
Hazel Prior – Ellie a její náhodná setkání
Ellie je naprosto srozuměná se svým životem, domovem a manželem. Její dny poklidně plynou a Ellie je šťastná. Tedy… docela šťastná. Snad právě proto ji tak překvapí, když nalezne souznění s dosti podivínským cizím mužem, který jí dá dárek – a nový pohled na život. Dan se domnívá, že nepotřebuje nic než čas a klid, aby mohl ve svém domku na vřesovišti dál vyrábět harfy. Ani ve snu by ho nenapadlo, že mu do života vkráčí Ellie a vnese do jeho spořádané existence celou řadu nečekaných tónů. Někdy je zkrátka zapotřebí náhodného setkání, aby člověk zjistil, jaký život může doopravdy vést… (Zdroj)
Jen si vzpomenu na tuhle knihu, tak se mi ježí všechny chlupy na zátylku. Koktejl neuvěřitelně vlezlé, ukňourané a neschopné hlavní hrdinky a hloupého, sympaticky autistického truhláře nakombinovaný za zvuků harfy je kýč a klišé bez nápadu. Vlastně ani nevím, kdo mě štval víc, jestli fňukna Ellie, která lže jako když tiskne, leze ostatním do soukromí se záminkou vyššího cíle, nebo autorka, která do škatulky „podivínský výrobce harf“ skryje muže namíchaného z Rain Mana a Forresta Gumpa. Tohle byl velký omyl, který nezachránilo ani malebné prostředí vřesoviště nebo naoko skryté téma manipulativního manžela.
Hodnocení: 2/5
PRIOR, Hazel. Ellie a její náhodné setkání. Přeložil Jana VLČKOVÁ. Praha: Domino, 2020. ISBN 978-80-7498-394-8.
Nadia Terranova – Sbohem, přízraky
Ida se živí psaním fiktivních příběhů do rádia. Před lety se přestěhovala ze Sicílie do Říma, kde žije se svým manželem Pietrem – ten jí poskytuje oporu a něhu, ale z jejich vztahu již veškerá vášeň vyprchala. Teď se vrací do rodného domu, z něhož matka udělala skanzen, aby jí pomohla s prodejem. Stačí překročit práh a znovu se ponoří do traumatické minulosti: když jí bylo třináct, její otec beze stopy zmizel. V 6:16 ráno jednou vstal a odešel navždy. Otec, který není ani živý, ani mrtvý, se pravidelně objevuje v jejích nočních můrách a dokonce se jí začne zjevovat jako přízrak za bílého dne. V dusné atmosféře kulminuje i napětí mezi Idou a její matkou. S vědomím, že každý je přeživším svých vlastních bitev, si přiznává, že přesun do Říma byla pouhá snaha utéct před přízraky, obsesemi a vnitřními démony. S maximálním úsilím je nakonec přemůže – a cestou nazpět symbolicky pohřbí svého zmizelého otce. Její hodinky konečně ukazují 6:17. (Zdroj)
Já nevím, jak to italské autorky dělají, ale z jejich knih na první dobrou sálá hutná atmosféra vonící mořem, pískem a dunící dialogy s kadencí kulometu. Ač se hlavní hrdinka Ida může v mnoha ohledech jevit jako křehká květinka neschopná překročit stín rodinné tragédie a notoricky rozpitvávající každý detail povahy svého otce, její vlastní hledání místa ve vztahu se svoji matkou nutí číst mezi řádky. Sbohem, přízraky není pro každého, komplikovaný a mnohoznačný příběh o vzpomínkách, ztrátách i neuzavřenému tématu odchodu vlastního otce potěší každého fanouška psychologicky propracovaných ženských postav.
Hodnocení: 4/5
TERRANOVA, Nadia. Sbohem, přízraky. Přeložil Monika ŠTEFKOVÁ. Praha: Odeon, 2020. Světová knihovna (Odeon). ISBN 978-80-207-1942-3.
Cho Nam Joo – Kim Čijong – ročník 82
Postava Kim Čijong, obyčejné třicátnice, je korejským čtenářům — a zejména čtenářkám — důvěrně známá. O věrohodnost jejího příběhu se autorka nemusí nijak zvlášť snažit, protože jednotlivé životní epizody tvoří součást obecné každodennosti a společně sdílené zkušenosti. Symbolický je už sám výběr jména: Čijong je údajně nejčastějším křestním jménem dávaným korejským dívkám v roce 1982. Téměř každý tak ve svém okolí zná nějakou tu „Kim Čijong“, která od útlého dětství přes školní léta, později v manželství a v zaměstnání postupně zažívá drobné ústrky, obtěžování i zjevnou diskriminaci. Jednoho dne však hlavní hrdinka začne mluvit jinými hlasy. Hlasem své kamarádky, své matky… Manžel jí domluví návštěvu psychiatra a ona mu vypráví svůj příběh, který je zároveň příběhem všech korejských žen. (Zdroj)
Kim Čijong – ročník 82 je bezpochyby nejdůležitější a nejlepší knihou června, se kterou jsem měla tu čest. Kudy chodím, tudy doporučuji. Ženám způsobí trvalé rozčílení, některým mužům možná otevře oči a přestanou hanět feministickou literaturu.
Být holčičkou v té „hodné“ Korei se prostě nenosí a především nehodí. Upřednostňování chlapců a mužů začíná již v útlém dětství a méně či více nápadným způsobem pokračuje celý jejich život. Z těchto situací není východiska, žádné řešení se nejeví jako správné. Hluboko zakořeněný patriarchát se těžko odstraňuje i v Evropě, natož v silně konfuciánské Korei. Až dokumentární ráz příběhu jedné mladé ženy, která se „provinila“ pouze tím, že je žena, je prokládána statistickými daty a faktograficky popisuje rozdíly mezi pohlavími ve společnosti. A najdeme tu mnoho styčných bodů i s naší evropskou kulturou – nerovnost ve vzdělání, platech, postavení žen v rámci firemní hierarchie i mateřství a rodičovství. Pracovat brzy po porodu = matka hyena, která se nestará o dítě. Být s dítětem doma = vyžírka, co se jí nechce pracovat.
Čo Namdžu se pokusila na necelých 200 stranách na příběhu jedné ženy a její rodiny poukázat na problém, který trápí nejen Jižní Koreu a zhostila se toho velmi důstojně.
Hodnocení: 5/5
ČO, Nam-ču. Kim Čijong (ročník 82). Přeložil Tomáš HORÁK. Brno: Host, 2019. ISBN 978-80-7577-958-8.
Rhys Bowens – Panství Farleigh
Do života lorda Westerhama a jeho pěti dcer zasáhne druhá světová válka, když se na panství Farleigh zřítí parašutista. Rodinný přítel a agent MI5 Ben Cresswell má prověřit, zda byl muž německý špion. Díky tomu může strávit víc času v blízkosti jedné z dcer, Pamely, kterou tajně miluje. Jenže i Pamela má tajemství – pracuje na dešifrování německých zpráv. Společně odhalí spiknutí, které je nečekaně blízko. Dokážou zrádce zastavit dřív, než bude příliš pozdě?
Chtěla jsem odpočinkovou a ideálně historickou knihu, sáhla jsem po Panství Farleigh, za kterým stojí autorka čtivých a populárních románů s válečnou tématikou.
Název velmi připomíná populární britský seriál Panství Downton, se kterým má mnoho společného. Je to nejen lokalizace na venkov, panská sídla a život šlechty, ale i okouzlení životním stylem vyšší společnosti a její postavení ve válečném období. I když autorka slibuje špionskou zápletku včetně tajného vyšetřování smrti německého výsadkáře, nejedná se o klasický válečný román. Žádné hrůzy, bojové výjevy nebo útrapy britského venkova během druhé světové války nečekejte, čtivá a jednoduchá zápletka je vystavěna především na dynamice vztahů mezi mnoha postavami. Autorka se inspirovala skutečnými historickými událostmi, zkušený čtenář jí sice nesežere návnadu i s navijákem, ale proč si jednou neužít atmosféru velkých panských domů, kde se ještě řeší etiketa oblékání a tapety čajových salonků.
Stabilně vystavěný a klasicky vyprávěný román, kde je válka jen jako doplněk atmosféry splní svůj účel jako čtivé letní nenáročné čtení.
Hodnocení: 3/5
BOWEN, Rhys. Panství Farleigh. Přeložil Květa PALOWSKÁ. Praha: Motto, 2019. Román (Motto). ISBN 978-80-267-1452-1.
Zuzana Nováková – Přítel Stesk
Zkušená autorka se v novém příběhu o rodině politického vězně vyrovnává částečně i s vlastní zkušeností. Klade si v ní otázku po možnostech „svobody na svobodě“ ve státem diktovaném životě. Umně využívá mnohost perspektiv, a to i za přispění spoluautorství svého manžela Jaroslava Nováka. Právě jeho kapitoly, inspirované farářem Ladislavem Simajchlem, který se skutečně „černých ovcí“ společnosti ujal, oslavují hrdinství v době, kdy scházelo. Hlavní hrdinkou je přesto Viktorie, již stesk po otci – básníkovi a „zrádci lidu“ – inspiruje k vlastní básnické tvorbě. Verše psané na slovácké dědině, kde je spousta práce, prodchne pocit samoty, hořkosti i smutku. (Zdroj)
Nakladatelství Vyšehrad ve své edici Tvář vydává zajímavé české autorky a autorky, jako je např. Jan Štifter nebo právě Zuzana Nováková. Ta proslula především jako autorka knih pro děti a básnířka. Svým velmi jemným a poetickým stylem dokázala v útlé knize Přítel Stesk emotivně vykreslit introvertní svět malé Viktorky, která se za komunismu kvůli svému otci – básníkovi – ocitá s matkou v nuceném vyhnanství v nuzných venkovských poměrech. Lyrika se promítá nejen do Viktorčina vztahu k otci, který se jí pomalu vytrácí ze vzpomínek, ale především do promluv s nenarozenou sestrou Andělkou, která se jí stává zpovědníkem i nejlepším přítelem.
Křehký příběh dospívání v době, která nebyla básníkům nakloněna, mi narušovalo pouze pojmenování Viktorčiných rodičů – Helena a Jan Lukasovi. Toto příjmení mám spojené s předním českým fotografem Janem Lukasem (1915 – 2006) a jeho dcerou Helenou, taktéž fotografkou. Jedna z jeho fotografií stála za vznikem knihy Vendulka novináře Ondřeje Kundry. Příjmení Lukas není v našich končinách nikterak časté, proto na mě každá zmínka v knize negativně působila.
Hodnocení: 4/5
NOVÁKOVÁ, Zuzana. Přítel Stesk. V Praze: Vyšehrad, 2018. Tvář (Vyšehrad). ISBN 978-80-7429-759-5.
J. K. Rowling – Harry Potter a princ dvojí krve
Šestý díl příběhů Harryho Pottera. Jak naznačuje závěr pátého dílu Harry Potter a Fénixův řád, o napínavé dobrodružství nebude nouze. Jedna z hlavních postav bude zavražděna a moc Lorda Voldemorta nadále stoupá… (Zdroj)
Ono už k Harrymu asi není co psát 🙂 Přiznám se, že si čtení celé série velmi užívám. Prince dvojí krve jsem naposledy četla před mnoha lety a vracet se k němu po tolika letech je osvěžující. Baví mě sledovat rozdíly mezi filmovou podobou, která v kontrastu s knižním originálem je nejen hodně osekaná (pochopitelně), ale mnoho postav na plátně vyzní značně jinak než v knize (nepochopitelně).
Hodnocení: 5/5
ROWLING, J. K. Harry Potter a princ dvojí krve. Praha: Albatros, 2008. ISBN 978-80-00-02223-9.