Čteme dětem/ Slyšíš, jak mluví stromy?

O tom, že by každé dítě mělo mít doma alespoň jednu encyklopedii nebo jinou populárně-naučnou knihu o přírodě, netřeba polemizovat. Mnoho městských dětí nemá tu možnost volné hry v lese, objevování, pozorování nebo stavění domečků pro skřítky. I tak je potřeba v nich budovat kladný vztah k přírodě a pomoct jim pochopit, jaká je role fauny i flóry na Zemi. Kdybych měla svým dětem pořídit jednu jedinou knihu, která jim poskytne nejen informace, ale ukáže i provázanost ekosystémů, byla by to právě Slyšíš, jak mluví stromy?

Lesník i učitel Peter Wohlleben

O autorovi populárních knih o lese a udržitelné ekologii Peterovi Wohllebenovi jsem psala již zde u knihy Víš, kde jsou děti stromů. Děti stromů byly vystavené hlavně na příběhu, naopak ve Slyšíš, jak mluví stromy autor zúročil svoje praktické zkušenosti z pedagogiky dětí. Jak on sám v předmluvě vysvětluje, nebaví ho jen suše mentorovat, jak se mezi sebou liší druhy rostlin. Ale raději prakticky dětem ukáže, jak stromy mezi sebou komunikují, jak bydlí zvířata a jestli musí také chodit do školy nebo proč jsou stromy důležité i ve městech.

Peter Wohllenben se ve své knize projevuje nejen jako zkušený pedagog – teoretik, ale také jako praktik. Každá kapitola je doplněna o pokusy či tipy na vlastní výzkum, které školáci zvládnou i bez pomoci dospělých. Kniha tak může posloužit i ve skautských oddílech, družinách či domškolákům. Protože co si děti můžou vyzkoušet na vlastní kůži, udrží v paměti mnohem déle.

Grafická podoba

Protože se kniha Slyšíš, jak mluví stromy může hravě zařadit mezi populárně naučnou literaturu, odpovídá tomu i grafická stránka. Autor si vzal na pomoc svojí skupinku dětí a na společných výpravách do lesa získal mnoho fotografického materiálu. Pořád se pohybujeme na poli dětské literatury, proto je text doplněn drobnými ilustracemi zvířat, které provází děti celým lesním dobrodružstvím. Stejné motivy jsou použity i v knize Slyšíš, jak mluví děti stromů, obě knihy se tak velmi vhodně doplňují a tvoří ucelený komplet, který děti doprovodí ze školkového věku do toho školního.

S povděkem kvituji minimum množství antropomorfních zvířátek, které slouží pouze jako doplněk k textu. Stále si stojím za tím, že v encyklopedických knihách tento typ ilustrací nemá co dělat. Dinosaurus nikdy nebyl roztomilý domácí mazlíček ale predátor, stejně tak jako včely – strážkyně nemají kopí, tak proč dětem neukázat realitu taková, jaká je. Rodiče preferující Montessori pedagogiku mi budou rozumět 🙂

Knize dost nahrává i členění do kapitol. Název – otázka přímo na tělo nahodí téma, od kterého se dále odvíjí celý text. Není třeba číst knihu postupně, stačí si vybrat to aktuální, co je zrovna v kurzu. V našem případě je to nyní podzimní padání listí. Sice autor nevysvětluje, proč jsou stromy na podzim barevné, místo toho ale dětem vysvětlí, jak strom pozná, že je čas dát listy dolů.

Vzhůru do lesa

Hlavní gró knihy tvoří (jak se dá odhadnou z názvu) vyprávění o lese a stromech jako takových. V knize se dozvíme, k čemu stromům slouží kořeny i listy, jak strom dýchá, jestli má žíly stejně jako člověk nebo proč se na kůře dělají vrásky. Víte, že stromy tvoří vlastí rodiny, školky a školy? Stromy, patřící ke stejnému druhu se vzájemně napojují kořenovým systémem a mateřský strom tak může posílat živiny malým semenáčkům. Takto to v ideálním případě funguje v nenarušeném ekosystému, v hospodářských lesích bohužel stromy tu příležitost nemají.

A co teprve lesní internet? Nebo jste si mysleli, že síť využívají jenom lidé? A těch zvuků, co je možné v lese slyšet! Peter Wohlleben ve své knize děti učí nejen rozpoznávat hlasy zvířat a ptactva, ale i poskytuje návod, jak napodobit milostné volání srnek a jelenů.

A co zeleň ve městě?

To, že stromy mají obrovský vliv na kvalitu života ve městech, dospělí ví. Ale ví to i děti? Autor se v závěru knihy věnuje právě funkcím stromové vegetace v městských aglomeracích, vysvětluje, jak čistí vzduch, zlepšuje mikroklima a působí pozitivně na lidskou psychiku.

Ve městech můžou děti pozorovat i velké množství živočišných druhů, včetně velkých obratlovců. Z překousaných kabelů v autě od kun nikdo velkou radost mít nebude, ale i ony mají svoje pevné místo v ekosystému. V Slyšíš, jak mluví stromy? se dozví děti spoustu zajímavostí i o tom, proč se ve městech objevují zvířata, které by tu jinak běžně nehledali 🙂

Slyšíš, jak mluví stromy?

Jestli stromy slyší, komunikují spolu nebo umí počítat, si budete v knize přečíst sami. Peter Wohlleben vám otevře úžasný dobrodružný svět, po jehož přečtení už se na žádný strom nebudete dívat jen jako na běžnou “dekoraci”, ale jako na silnou živou individualitu s takřka superhrdinskými schopnostmi.

O tom, že Peter Wohlleben píše mimořádně zajímavé knihy, které zaujmou i laickou veřejnost, se mluví už dlouho. Jeho přínos spočívá především v objasňování souvislostí. ukazuje, že je potřeba přemýšlet globálně, podívat se dál než za špičku nosu a přijímat přírodu s pokorou a respektem. Pokud se mu povede toto poselství šířit dál mezi děti, budeme mít vyhráno.

Knihy Petera Wohllebena vydává malé rodinné nakladatelství Kazda, od kterého mi přišel právě tento recenzní výtisk Slyšíš, kde mluví stromy? Právě toto nakladatelství připravuje další autorovu knihu Víš, kde bydlí zvířata?

WOHLLEBEN, Peter. Slyšíš, jak mluví stromy?: co všechno můžeš objevit v lese. Přeložil Magdalena HAVLOVÁ. Brno: Kazda, 2017. ISBN 978-80-906819-4-1.

Líbil se vám článek? Můžete ho poslat dál do světa...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *