Opakování je matka moudrosti, pravil kdysi někdo velmi inteligentní… A proč se dnes vracím je knize Petra Horáčka Dlouhá cesta? Protože na konec října plánuje Albatros vydat v českému překladu další jeho knihu – Modrý tučňák.
Dlouhá cesta do Čech
Po studiu krajinomalby na AVU Petr Horáček odjel se svojí anglickou přítelkyní (nyní manželkou) do její vlasti, kde se jim narodily dvě dcery. Petr Horáček s nimi zůstal doma na rodičovské dovolené, a právě ony byly jeho inspirací a hnacím motorem – nastoupil na dráhu autora – ilustrátora.
Vlastní pílí a s podporou rodiny si vybudoval renomé v zahraničí, zatímco český trh ho vytrvale ignoroval. Zatímco jeho knihy se staly hity především v Americe, kde je zná každé malé dítě, byly překládány z angličtiny do mnoha dalších jazyků, v jeho rodné vlasti jsme si na první knihu v češtině museli dlouho počkat.
První autorova kniha – Strawberry are red – vyšla už v roce 2001 a Petr Horáček za ní dostal prestižní cenu pro začínající autory. U nás v českém překladu na ni stále ještě čekáme. První knihou, která je dostupná i českým čtenářům, byla až v roce 2012 Husa Líza (Portál). Následovali další knihy, které si okamžitě našly svoje místo v dětských srdcích – Domeček pro myšku, Husa Líza a vánoční hvězda, Papuchalk Petr či velmi oblíbená Nenažraná koza.
Trpaslík František
Poslední kniha, která se u nás objevila, měla přes kanál La Manche trochu netradiční cestu. Nevydalo ji totiž klasické velké nakladatelství, ale Pinwheels alias Tereza Both, majitelka dnes již neexistujícího stejnojmenného knihkupectví s dětskými českými i cizojazyčnými knihami. Dlouhá cesta je navíc první kniha Petra Horáčka, která nebyla psaná v angličtině, ale v češtině. Na vydání Dlouhé cesty se peníze úspěšně vybraly v hithitové kampani a tím jen se jen potvrdila autorova obliba v České republice.
Co knize opravdu sluší, je velký formát. Na rozdíl od ostatních knih, které vyšly v „kapesním“ rozměru, dostala Dlouhá cesta konečně důstojný prostor pro autorovy ilustrace. V malém rozměru by se ztratily všechny drobné dokonalé detaily a možná i trpaslík František 🙂 Takhle si můžeme vychutnat trpaslíkovo cestování světem plnými doušky.
Kudy vede dlouhá cesta?
Téma knižního příběhu není nikterak komplikované, proto je velmi srozumitelné i mladším dětem. Ti starší už pochopí poselství celého příběhu nebo si jen užijí zvukomalebný text.
Trpaslík František už nechce dál snášet posměšky o přílišné délce jeho nohou od vrabců, kteří zalétají na jeho zahradu a tak opustí bezpečné a známé prostředí a vydá se do světa. Na svém road tripu mine Řím i Sydney, jde přes pole i les, dnem i nocí… A dokonce i přes Karlův most (tady se autor alespoň symbolicky vrací na svoji rodnou hroudu). Na cestě za sebou trousí malé barevné kytičky a seje semínka, aby „lepší nebo alespoň o maličko hezčí“.
František se ze své dlouhé cesty vrací domů, tam, kde je mu nejlépe. A i když poznal celý svět, svoje kořeny neošálil. Ale i tak malý tvor jako trpaslík na své pouti dokázal svět udělat trochu lepším místem.
Můžeme doufat, že Petr Horáček bude dělat i nadále český knižní trh svými knihami – poupátky – krásnějším krajem.
A o čem bude již zmiňovaný Modrý tučňák?
Malému tučňákovi připadá, že je stejný jako všichni ostatní. Jenže není černý, je modrý. A ostatní tučňáci s ním kvůli tomu nechtějí kamarádit… Kouzelný příběh o přátelství, porozumění a o tom, jaké to je, být jiný a přesto stejný. (Zdroj)
