Čtu v červenci

Dřív, než začnu sepisovat naši holandskou cestu a všechny její highlighty vhodné pro rodiny s dětmi, odložím tu červencové přečteno. Až na jednu slabší odeonku (Restaurant The Hills) jsem měla šťastnou ruku na dobré čtení.

Anthony Doerr – Sběratel mušlí

Autor zavádí čtenáře na africké pobřeží i na předměstí Ohia, ukazuje předstíranou pompéznost i boj o přežití v divočině, hojnost přírody i její divokou sílu. Slepý hrdina titulní povídky tráví dny procházkami po plážích Keni s německým ovčákem po boku a probírá se zrnky písku. Mimo něj jsou tu pozorovatelé velryb a rybáři, lovci a mystici, zachycení v určitých okamžicích svých životů. Doerr jako přirozený vypravěč zkoumá lidská dilemata ve všech podobách – touhu, zármutek, nerozhodnost, zlomené srdce i pomalé zotavování. (Zdroj)

Anthony Doerr si našel v mém srdci pevné místo a po jeho knihách sáhnu kdykoliv. Po prvotním zklamání s O dívce Grace přišla skvělá kniha Jsou světla, která nevidíme a povídkový soubor Zeď vzpomínek. V červenci jsem jako malinu slupla další jeho povídkovou knihu Sběratel mušlí.

Už první stejnojmenná povídka předpověděla, že půjde o poetickou četbu se zajímavými tématy. V knize se setkáte nejen se slepým starým sběratelem mušlí, ale i ženou lovce, která je obdařena nadpřirozenou schopností vidět lidské i zvířecí sny a myšlenky před smrtí nebo ženou, která se zamiluje do polykače kovů a doma nechá “hnít” svou sestru.

I v této knize se najdou slabší povídky (např. Motanice u Prudké řeky), ale jako celek kniha funguje velmi dobře a příznivci laskavé a snové literatury budou spokojeni.

Hodnocení: 4/5

DOERR, Anthony. Sběratel mušlí. Přeložil Jakub KALINA. Brno: MOBA, 2016. ISBN 978-80-243-7197-9.

Stephen Chobsky – Ten, kdo stojí v koutě

Když člověk stojí v koutě, může si všimnout spousty úžasných věcí. Ale pak přijde chvíle, kdy je třeba vykročit na parket a začít opravdu žít.

Strhujícímu románu Stephena Chobskeho o dilematu mezi nečinností a touhou se dostalo nadšeného přijetí, vyvolal polemiku a získal miliony oddaných čtenářů. Příběh o dospívání na střední škole, který Charlie vypráví v dopisech, je otevřenější a důvěrnější než leckterý deník, zároveň vtipný i sžíravý. Nevíme, kde Charlie bydlí, ani komu píše – máme jen slova, o která se rozhodl podělit. Zmítán touhou žít svůj vlastní život i touhou vymanit se z role, která mu připadla, prozkoumává dosud neznámé území. Před ním se otvírá svět prvních lásek, rodinných dramat i nových přátelství. Svět sexu, drog a Rocky Horror Picture Show, kde klíčem ke štěstí může být například ta správná píseň, díky níž se můžete řítit tunelem a cítit se nekonečně. (Zdroj)

Ach, tahle kniha se nedá popsat, to se musí zažít!

Tichý pozorovatel Charlie v nelehkém věku dospívání se snaží dostat ze své ulity prváka na střední škole. Nová přátelství lemovaná depresivními stavy, první láska i setkání s alkoholem a drogami, melancholie i klišé… Všechno v úhledném balíčku příběhu jednoho “divnokluka”, jeho přátel a rodiny, která má ve skříni pár strašáků.

Podle knihy byl natočen film Charlieho malá tajemství se skvělým obsazením s ještě lepším soundtrackem.

Hodnocení: 5/5

CHBOSKY, Stephen. Ten, kdo stojí v koutě. Vydání druhé. Přeložil Vratislav KADLEC. Praha: Slovart, spol. s r.o., 2018. Booklab. ISBN 978-80-7529-722-8.

Ondřej Kundra – Vendulka: útěk za svobodou

Když známý československý fotograf Jan Lukas zmáčkl spoušť svého aparátu, mělo Vendulce Voglové zbývat několik měsíců života. Fotografie, která později udělala z dvanáctiletého děvčete symbol holokaustu, přitom nemusela vůbec vzniknout. Vendulka byla Židovka a Lukas se bál konspiračně pořízené snímky vyvolat. Kdyby u něj nacisté fotografii našli, skončil by stejně jako Vendulka a její rodina v koncentráku. Po téměř osmdesáti letech se novináři Ondřeji Kundrovi podařilo Vendulku Voglovou najít v USA, kam po válce emigrovala, a přesvědčit ji, aby o svém pohnutém životě a přátelství s fotografem Janem Lukasem vyprávěla. (Zdroj)

S knihami o druhé světové válce a jejích následcích se za posledních několik málo let roztrhnul pytel. Jako by čtenáři nacházeli něco morbidně masochistického na utrpení celých národů. Nezpochybňuji nutnost připomínat si zrůdnou část dějin, jen mi toho přijde na trhu až moc. Jenže! Pak jsou tu biografické knihy, ve kterých se mísí děsivá realita s nezničitelnou nadějí.

Vendulka je ten typ knihy, který se čte se zatajeným dechem, mrazením v zádech a obdivem, vco ještě dokáže jeden lidský život unést. Novinář, spisovatel a vedoul cí jedné z rubrik Respektu Ondřej Kundra ve své poslední knize vyzpovídal Vendulku Voglovou, kterou na jedné z fotografií zachytil známý fotograf Jan Lukas těsně před odjezdem do koncentračního tábora. Ondřej s velkým respektem sleduje Vendulky cestu koncentračním i pracovním táborem, utahování svobody během nástupu komunismu i její emigraci.

Pokud chcete knihu z období druhé světové války, která vám dá víc než povrchní románky, ale zároveň je vyprávěna s úctou a bez příkras, sáhněte po Vendulce. Není to lehké čtení, ale velmi důležité!

Hodnocení: 5/5

KUNDRA, Ondřej. Vendulka: útěk za svobodou. V Praze: Paseka, 2019. ISBN 978-80-7432-992-0.

Matias Faldbakken – Restaurant The Hills

Román vypráví číšník fiktivní kavárny v Oslu, již kdysi založil Angličan Hill. Číšník je postava záhadná, nedozvíme se o něm nic, ani jeho jméno, jen to, že, jak sám na sebe prozradí, je hypersenzitivní. Svým profesionálním okem pozoruje hosty a kolegy, uvažuje o nich a mnohé se dozvídá. Jeho vyprávění je ironickým a lehce misantropickým obrazem několika dekadentních kavárenských dnů. Autorův styl je stejně vytříbený, jako jsou hosté restaurace. Hosté hrají své hry, číšník zesměšňuje jejich bohémství a snobství, avšak nezastírá, že i on je zčásti snob a svým způsobem je obdivuje. Ovšem snaha o udržení evropské kavárenské tradice vyžaduje v přímočaré a nekomplikované skandinávské kultuře všedního dne značné úsilí. (Zdroj)

A máme tu nejslabší kus měsíce července. Restaurant The Hills se mi povedlo přečíst za několik dní, ale bylo to víceméně z nutnosti mít to už za sebou.

Kniha s nesympatickým hlavním hrdinou, který se snobskou nadřazeností glosuje hosty lepší restaurace, ale přitom není schopen vlastního názoru natož života mimo svoje zaměstnání, se vleče a vleče. Bezejmenný číšník je tu jako pozorovatel, který striktně dodržuje pravidla restauračního provozu a tajně naslouchá slovním přestřelkám stálých hostů. Nicméně body plus patří krásnému jazyku, kterým je kniha napsaná, odkazující na klasickou literaturu s překrásnými popisnými pasážemi.

Hodnocení: 2/5

FALDBAKKEN, Matias. Restaurant The Hills. Přeložil Jarka VRBOVÁ. Praha: Odeon, 2018. Světová knihovna (Odeon). ISBN 978-80-207-1856-3.

Celeste Ng – Vše, co jsme si nikdy neřekli

Lydia je mrtvá. To ale zatím nevědí… Šestnáctiletá Lydia (prostřední a nejoblíbenější ze tří dětí) se musí vyrovnávat s tlakem rodičů, kteří si chtějí splnit vlastní nenaplněné sny a touhy o společenské kariéře. Její otec pochází z uzavřené komunity první americké generace čínských přistěhovalců, matka je obyčejná americká žena, které se nepodařilo stát se lékařkou. Když je jednoho dne Lydia nalezena utonulá uprostřed jezera, nikdo nedokáže pochopit, jak a proč se to stalo. Začíná vyšetřování, ve kterém si paradoxně nejvíce zdravého rozumu zachovává nejmladší z dětí – dcera Hannah… (Zdroj)

A klasicky to nejlepší na konec 🙂 S Celeste Ng jsem se setkala poprvé v roce 2017, když vyšla její druhá kniha Ohníčky všude kolem, která se okamžitě stala hitem na sociálních sítích. Po právu. Tentokrát jsem měla tu čest s její prvotinou Vše, co jsme si nikdy neřekli. A kladná hodnocení na knižních databázích měla tentokrát pravdu, šlo o velmi intenzivní čtenářský zážitek.

V mnohovrstevnatém románu Vše, co jsme si nikdy neřekli najdete spoustu témat. Tichou a nenápadnou diskriminaci menšin, nízké sebevědomí spojenou s odlišností, touhu zapadnout mezi své vrstevníky a okolí, promítání vlastních tužeb do svých dětí i důsledek neschopnosti komunikovat v rámci vlastní rodiny. Vidíme, že přehnaná pozornost a láska k jednomu či přehlížení druhého sourozence může vést k fatálním důsledkům.

Po dramatickém startu knihy, kdy je prostřední dcera manželského páru blonďatá američanka a potomek čínských přistěhovalců, nalezena utopená v jezeře, se v několika časových rovinách dostáváme na dřeň menších i větších traumat jedné rodiny. Vidíme, že ať spolu 5 lidí sdílí jednu střechu nad hlavou a na první dojem vypadají jako ideální rodinka, každý si v sobě nese vlastní nevyřčené smutky i sny, které se bojí vyslovit nahlas.

Celeste Ng si upevnila svoji pozici skvělé autorky s psychologicky velmi propracovanými charaktery, která by měla být čtena a doporučována.

Hodnocení: 5/5

NG, Celeste. Vše, co jsme si nikdy neřekli. Přeložil Jana KUNOVÁ. Praha: Odeon, 2016. Světová knihovna (Odeon). ISBN 978-80-207-1681-1.

Tímto uzavírám červenec a jdu se pustit do dovolenkových zážitků. V Holandsku čas na čtení téměř nebyl, snad to spraví pravidelné cesty do práce.

Líbil se vám článek? Můžete ho poslat dál do světa...

2 thoughts on “Čtu v červenci

  1. Určitě se chystám na knihu od Celeste, protože jsem četla Ohníčky a ty byly naprosto perfektní. 🙂
    Ale musím se přiznat, že Ten kdo stojí v koutě se mi nijak extra nelíbilo. Jsem taková ta výjimka potvrzující pravidlo, protože všichni ji milují. 😀

    1. Jestli se ti líbily Ohníčky, tak Vše, co jsme si neřekli se ti bude líbit taky. Mě dokonce o fous víc, pro mě velmi zajímavá témata.
      Ten, kdo stojí v koutě je de facto YA, já tenhle druh literatury vůbec nečtu, už dávno nejsem cílovka, ale tuhle opravdu zbožňuju 🙂 Ale známe to, tisíc lidí, tisíc chutí 🙂 Každá kniha má své čtenáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *