Od listopadu děti nebyly na výtvarné herně. Protože nemoci, protože rýmičky, protože lenost, protože tisícjinýchdůvodů. Ono nakonec i naše první účast v roce 2018 nebyla kompletní. Téčko od rána teploty, ze kterých se vyklubala ošklivá angína a podezření na mononukleozu. Éčko statečně odolává, tak jsme si udělaly holčičí odpoledne – herna, prohlídka galerie, knihkupectví a nakonec oblíbená zastávka v Antonínově pekařství na koláček (Éčko) a kávu (já). 

Tento týden se herna zaměřila na českou umělkyni a fotografku Bělu Kolářovou, pro kterou je typické použití běžných každodenních potřeb pro tvoření svých děl. Hodně aktivit, které jsme v herně zkusily, se dají bez problémů vyzkoušet i doma. V období nemocí vítaná inspirace.

Jestli máte doma nepoužívanou dekorativní kosmetiku, tak jí určitě nevyhazujte. Dá se s ní skvěle malovat a vybarvovat s pomocí šablon. Hlavně se rtěnkami, pudry, tvářenkou či očními stíny se dá kouzlit i na papíře. Takže až budete příště v rámci debordelizace třídit dekorativní kosmetiku, nemusí všechno skončit v koši…

Další aktivita, která se dá praktikovat i doma, je tvoření geometrických obrazců ze sirek. Stačí oboustranná lepicí páska, čtvrtka nebo karton a hromady sirek.

A tady trochu fyziky v praxi. Běla Kolářová ráda využívala i drobné kovové předměty – patentky, kancelářské svorky, žiletky (ty pro děti raději ne). Stačí je nasypat do mělké krabice, a dole pod krabicí jezdit silným magnetem. Kovové předměty tvoří různé shluky a abstraktní obrazce. Tady v akci zrovna kovové podložky pod šroubky.

Poslední dvě věci, které jsme stihly před odchodem do galerie, bylo rozmísťování „patentek“ na prosvětlovací stůl a skládání obrazců z průsvitných fólií na meotar.

A pak už hurá do čtvrtého patra prohlédnout si českou modernu mezi roky 1890 – 1930. S tématem herny nám to sice moc nekorespondovalo, ale chtěla jsem se podívat na obrazy od Kupky, kterého máme já i Chlap moc rádi.